O:9:"MagpieRSS":23:{s:6:"parser";i:0;s:12:"current_item";a:0:{}s:5:"items";a:10:{i:0;a:11:{s:5:"title";s:108:"RECENZE: Šťastný, až to bolí, a pořád stejný. Takový je Bryan Adams na albu “So Happy It Hurts”";s:4:"link";s:126:"https://bestmovies.movs.world/music/recenze-stastny-az-to-boli-a-porad-stejny-takovy-je-bryan-adams-na-albu-so-happy-it-hurts/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sun, 20 Mar 2022 04:40:11 +0000";s:8:"category";s:75:"MusicAdamsalbuažbolíBryanHappyhurtspořádRECENZEŠťastnýstejnýTakový";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=78632";s:11:"description";s:853:"Bryan Adams. Klíčová slova: Kanaďan, charakteristický chraplák, solidní týpek, slaďáky. To všechno samozřejmě pořád platí, ale už to není na nějaký opravdu globální hit. Nevypadá na to ani Adamsova letošní deska “So Happy It Hurts”. Přestože své fanoušky jí autor dozajista potěší. 7/10 Bryan Adams – So Happy It Hurts Vydáno: 11.3.2022Celkový čas: 39:10 Skladby: ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:6457:"
Bryan Adams. Klíčová slova: Kanaďan, charakteristický chraplák, solidní týpek, slaďáky. To všechno samozřejmě pořád platí, ale už to není na nějaký opravdu globální hit. Nevypadá na to ani Adamsova letošní deska “So Happy It Hurts”. Přestože své fanoušky jí autor dozajista potěší.
7/10
Bryan Adams – So Happy It Hurts
Vydáno: 11.3.2022 Celkový čas: 39:10
Skladby: So Happy It Hurts, Never Gonna Rain, You Lift Me Up, I’ve Been Looking For You, Always Have, Always Will, On The Road, Kick Ass, I Ain’t Worth Shit Without You, Let’s Do This, Just Like Me, Just Like You, Just About Gone, These Are The Moments That Make Up My Life
Nechápejte to špatně – i když si z Bryana Adamse můžou kritici utahovat, že je pořád stejně předvídatelný, dělá tklivé balady a že poslední opravdu světový hit vydal v roce 1998 (“Cloud Number Nine” a “When You’re Gone” z alba “On A Day Like Today”), stejně ho mám vlastně pořád rád. Na scéně už je zasloužilým veteránem. Funkčním veteránem, nutno říci. Vždyť jeho debut je z počátku osmdesátých let minulého století a novinka “So Happy It Hurts” je už jeho patnáctým studiovým počinem.
Celou dobu si jede svoje a není důvod očekávat nějaké novoty. Otázka je, zda potěší své fanoušky (ano) a jestli zůstane některá z nových písniček v playlistech komerčních rádií (ne). A pro pořádek dodejme, že skoro současně vychází také Adamsův soundtrack k muzikálu “Pretty Woman”. Bryan se tedy během lockdownu nechtěl nudit.
Oproti tři roky starému předchůdci “Shine A Light” se na aktuální desce drží jen kytar (v tandemu s producentem Muttem Langem to asi ani nešlo jinak) a nejsou zde skoro žádné úkroky k tanečnímu popu, jakým byla právě titulní skladba z alba minulého. “So Happy It Hurts” má znít – a zní – optimisticky, vždyť to má být jakési vykročení z trudné doby ve stínu pandemie covidu-19, kdy byla živá muzika přiškrcena a lidé se potkávali jen ve virtuálnu. Adams si tedy natočil čerstvé songy k návratu na pódia (“On The Road”) a k normálnímu životu a nezabývá se žádnými těžkými tématy.
Bryan Adams na Sparkshopu
Pokud patříte mezi fanoušky tohoto kanadského rockera a chtěli byste mít doma “So Happy It Hurts” i na fyzickém nosiči, na Sparkshopu si můžete tuto nahrávku koupit ve formě CD, speciální edice na CD i dvou různých vinylových LP.
Titulní vypalovačka je typickou ukázkou jeho schopnosti napsat odpichovou chytlavou věc, která bude skvěle znít na koncertech (mimochodem – už je zpět na turné). V “I’ve Been Looking For You” se vrátil ke svěžímu rozpustilému rockabilly (úplně stejně jako v “You Belong To Me” z osm let starého vydařeného alba “Get Up”). Trochu na sílu je stylizace do ukrutně drsného rockera ve dvojici písní “Kick Ass” a “I Ain’t Worth Shit Without You”. V první zmiňované navíc nelze přeskočit otravné minutu a půl dlouhé intro namluvené Johnem Cleesem – a to říkám jako fanoušek Monty Pythonů.
“Let’s Do This” je sice příjemná, ale ruku na srdce, je to odvozenina z dávného hitu “Let’s Make A Night To Remember”. Nejlépe tak uchu zní “Never Gonna Rain”, co ze skoro ordinérní nudy překvapivě vyroste ve skvělý song, a poslední “These Are The moments That Make Up My Life”. Ta by klidně mohla být v závěrečných titulcích nějakého feel good filmu. No, a kdyby přece jen někdo toužil po onom typickém adamsovském slaďáku, jeden pokus tu je: “Always Have, Always Will” a díky jemně šlapavému rytmu to nezní špatně.
Bonusovým bodem hodnotím účinkování Bryanovy mámy v klipu “So Happy It Hurts”!
We would love to thank the writer of this short article for this remarkable web content
";}s:7:"summary";s:853:"Bryan Adams. Klíčová slova: Kanaďan, charakteristický chraplák, solidní týpek, slaďáky. To všechno samozřejmě pořád platí, ale už to není na nějaký opravdu globální hit. Nevypadá na to ani Adamsova letošní deska “So Happy It Hurts”. Přestože své fanoušky jí autor dozajista potěší. 7/10 Bryan Adams – So Happy It Hurts Vydáno: 11.3.2022Celkový čas: 39:10 Skladby: ... Read more";s:12:"atom_content";s:6457:"
Bryan Adams. Klíčová slova: Kanaďan, charakteristický chraplák, solidní týpek, slaďáky. To všechno samozřejmě pořád platí, ale už to není na nějaký opravdu globální hit. Nevypadá na to ani Adamsova letošní deska “So Happy It Hurts”. Přestože své fanoušky jí autor dozajista potěší.
7/10
Bryan Adams – So Happy It Hurts
Vydáno: 11.3.2022 Celkový čas: 39:10
Skladby: So Happy It Hurts, Never Gonna Rain, You Lift Me Up, I’ve Been Looking For You, Always Have, Always Will, On The Road, Kick Ass, I Ain’t Worth Shit Without You, Let’s Do This, Just Like Me, Just Like You, Just About Gone, These Are The Moments That Make Up My Life
Nechápejte to špatně – i když si z Bryana Adamse můžou kritici utahovat, že je pořád stejně předvídatelný, dělá tklivé balady a že poslední opravdu světový hit vydal v roce 1998 (“Cloud Number Nine” a “When You’re Gone” z alba “On A Day Like Today”), stejně ho mám vlastně pořád rád. Na scéně už je zasloužilým veteránem. Funkčním veteránem, nutno říci. Vždyť jeho debut je z počátku osmdesátých let minulého století a novinka “So Happy It Hurts” je už jeho patnáctým studiovým počinem.
Celou dobu si jede svoje a není důvod očekávat nějaké novoty. Otázka je, zda potěší své fanoušky (ano) a jestli zůstane některá z nových písniček v playlistech komerčních rádií (ne). A pro pořádek dodejme, že skoro současně vychází také Adamsův soundtrack k muzikálu “Pretty Woman”. Bryan se tedy během lockdownu nechtěl nudit.
Oproti tři roky starému předchůdci “Shine A Light” se na aktuální desce drží jen kytar (v tandemu s producentem Muttem Langem to asi ani nešlo jinak) a nejsou zde skoro žádné úkroky k tanečnímu popu, jakým byla právě titulní skladba z alba minulého. “So Happy It Hurts” má znít – a zní – optimisticky, vždyť to má být jakési vykročení z trudné doby ve stínu pandemie covidu-19, kdy byla živá muzika přiškrcena a lidé se potkávali jen ve virtuálnu. Adams si tedy natočil čerstvé songy k návratu na pódia (“On The Road”) a k normálnímu životu a nezabývá se žádnými těžkými tématy.
Bryan Adams na Sparkshopu
Pokud patříte mezi fanoušky tohoto kanadského rockera a chtěli byste mít doma “So Happy It Hurts” i na fyzickém nosiči, na Sparkshopu si můžete tuto nahrávku koupit ve formě CD, speciální edice na CD i dvou různých vinylových LP.
Titulní vypalovačka je typickou ukázkou jeho schopnosti napsat odpichovou chytlavou věc, která bude skvěle znít na koncertech (mimochodem – už je zpět na turné). V “I’ve Been Looking For You” se vrátil ke svěžímu rozpustilému rockabilly (úplně stejně jako v “You Belong To Me” z osm let starého vydařeného alba “Get Up”). Trochu na sílu je stylizace do ukrutně drsného rockera ve dvojici písní “Kick Ass” a “I Ain’t Worth Shit Without You”. V první zmiňované navíc nelze přeskočit otravné minutu a půl dlouhé intro namluvené Johnem Cleesem – a to říkám jako fanoušek Monty Pythonů.
“Let’s Do This” je sice příjemná, ale ruku na srdce, je to odvozenina z dávného hitu “Let’s Make A Night To Remember”. Nejlépe tak uchu zní “Never Gonna Rain”, co ze skoro ordinérní nudy překvapivě vyroste ve skvělý song, a poslední “These Are The moments That Make Up My Life”. Ta by klidně mohla být v závěrečných titulcích nějakého feel good filmu. No, a kdyby přece jen někdo toužil po onom typickém adamsovském slaďáku, jeden pokus tu je: “Always Have, Always Will” a díky jemně šlapavému rytmu to nezní špatně.
Bonusovým bodem hodnotím účinkování Bryanovy mámy v klipu “So Happy It Hurts”!
We would love to thank the writer of this short article for this remarkable web content
";s:14:"date_timestamp";i:1647751211;}i:1;a:11:{s:5:"title";s:129:"Littamè lancia il nuovo singolo “Respiro su Marte”, in cui si immagina di scappare lontano per trovare la propria dimensione";s:4:"link";s:158:"https://bestmovies.movs.world/music/littame-lancia-il-nuovo-singolo-respiro-su-marte-in-cui-si-immagina-di-scappare-lontano-per-trovare-la-propria-dimensione/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sun, 20 Mar 2022 01:38:54 +0000";s:8:"category";s:93:"MusiccuidimensioneimmaginalanciaLittamèlontanoMartenuovopropriaRespiroscapparesingolotrovare";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=78492";s:11:"description";s:852:"Littamè nuovo singolo Respiro su Marte dell’artista arrivata tra i dodici finalisti di Sanremo Giovani 2021. Dopo essere arrivata tra i 12 finalisti di Sanremo Giovani 2021 con il brano Cazzo avete da guardare, Littamè ha pubblicato il suo nuovo singolo Respiro su Marte per Matilde Dischi / Artist First su tutte le piattaforme digitali. ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:3477:"
Littamè nuovo singolo Respiro su Marte dell’artista arrivata tra i dodici finalisti di Sanremo Giovani 2021.
Dopo essere arrivata tra i 12 finalisti di Sanremo Giovani 2021con il brano Cazzo avete da guardare, Littamè ha pubblicato il suo nuovo singolo Respiro su Marte per Matilde Dischi / Artist First su tutte le piattaforme digitali.
Quante volte in una relazione si ha avuto l’impressione di parlare lingue diverse, di non riuscire a comunicare come se si provenisse da due pianeti diversi?
Nella nuova canzone Respiro su Marte, la giovane artista canta di questa mancanza di intesa: turbata dai gesti e dalle parole di chi dovrebbe supportarla ma sembra invece non capirla. Littamè sogna di poter fuggire lontano e trovare la propria dimensione in una realtà completamente diversa.
Littamè racconta così il nuovo singolo:
Respiro su Marte parla di una storia d’amore iniziata in adolescenza e, come in tutte le prime volte, il rischio di fare errori c’è. In questo brano parlo di quanto a volte mi sono sentita ferita dalle parole dell’altro, e vulnerabile davanti ai miei difetti. Da lì la voglia di scappare, addirittura su un altro pianeta, e riuscire comunque a stare bene nella mia unicità.
Il brano ha sonorità pop con una forte impronta elettronica. Littamè si è occupata del testo insieme a Stefano Paviani e Laguna, che ne hanno curato anche la produzione.
Angelica Littamè, questo il vero nome di Littamè, nasce nel 1996 a Monselice (PD). Nel 2020 sente l’esigenza di raccontare la sua vita e le sue emozioni in musica, e inizia a scrivere le proprie canzoni. A giugno 2021 si aggiudica un posto tra i primi 6 artisti al Fatti Sentire, Festival della musica emergente italiana in onda su Rai 2. Pochi mesi dopo, partecipa e arriva tra i primi 12 finalisti di Sanremo Giovani.
We would love to thank the author of this post for this awesome material
";}s:7:"summary";s:852:"Littamè nuovo singolo Respiro su Marte dell’artista arrivata tra i dodici finalisti di Sanremo Giovani 2021. Dopo essere arrivata tra i 12 finalisti di Sanremo Giovani 2021 con il brano Cazzo avete da guardare, Littamè ha pubblicato il suo nuovo singolo Respiro su Marte per Matilde Dischi / Artist First su tutte le piattaforme digitali. ... Read more";s:12:"atom_content";s:3477:"
Littamè nuovo singolo Respiro su Marte dell’artista arrivata tra i dodici finalisti di Sanremo Giovani 2021.
Dopo essere arrivata tra i 12 finalisti di Sanremo Giovani 2021con il brano Cazzo avete da guardare, Littamè ha pubblicato il suo nuovo singolo Respiro su Marte per Matilde Dischi / Artist First su tutte le piattaforme digitali.
Quante volte in una relazione si ha avuto l’impressione di parlare lingue diverse, di non riuscire a comunicare come se si provenisse da due pianeti diversi?
Nella nuova canzone Respiro su Marte, la giovane artista canta di questa mancanza di intesa: turbata dai gesti e dalle parole di chi dovrebbe supportarla ma sembra invece non capirla. Littamè sogna di poter fuggire lontano e trovare la propria dimensione in una realtà completamente diversa.
Littamè racconta così il nuovo singolo:
Respiro su Marte parla di una storia d’amore iniziata in adolescenza e, come in tutte le prime volte, il rischio di fare errori c’è. In questo brano parlo di quanto a volte mi sono sentita ferita dalle parole dell’altro, e vulnerabile davanti ai miei difetti. Da lì la voglia di scappare, addirittura su un altro pianeta, e riuscire comunque a stare bene nella mia unicità.
Il brano ha sonorità pop con una forte impronta elettronica. Littamè si è occupata del testo insieme a Stefano Paviani e Laguna, che ne hanno curato anche la produzione.
Angelica Littamè, questo il vero nome di Littamè, nasce nel 1996 a Monselice (PD). Nel 2020 sente l’esigenza di raccontare la sua vita e le sue emozioni in musica, e inizia a scrivere le proprie canzoni. A giugno 2021 si aggiudica un posto tra i primi 6 artisti al Fatti Sentire, Festival della musica emergente italiana in onda su Rai 2. Pochi mesi dopo, partecipa e arriva tra i primi 12 finalisti di Sanremo Giovani.
We would love to thank the author of this post for this awesome material
";s:14:"date_timestamp";i:1647740334;}i:2;a:11:{s:5:"title";s:93:"Def Leppard se po sedmi letech vracejí. V květnu vydají studiovku “Diamond Star Halos”";s:4:"link";s:120:"https://bestmovies.movs.world/music/def-leppard-se-po-sedmi-letech-vraceji-v-kvetnu-vydaji-studiovku-diamond-star-halos/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 22:38:08 +0000";s:8:"category";s:73:"MusicDefdiamondHALOskvětnuLeppardletechsedmiStarstudiovkuvracejívydají";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=78368";s:11:"description";s:796:"Po sedmi letech se veteráni Def Leppard vracejí s novým materiálem. Deska nazvaná “Diamond Star Halos”, dvanáctá v diskografii formace, vyjde 27. května a venku už je první ochutnávka v podobě písně “Kick”. Album s patnácti novými skladbami vznikalo v loňském roce na dálku ze tří různých států a navzdory okolnostem bylo hotové možná rychleji, ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:3689:"
Po sedmi letech se veteráni Def Leppard vracejí s novým materiálem. Deska nazvaná “Diamond Star Halos”, dvanáctá v diskografii formace, vyjde 27. května a venku už je první ochutnávka v podobě písně “Kick”.
Album s patnácti novými skladbami vznikalo v loňském roce na dálku ze tří různých států a navzdory okolnostem bylo hotové možná rychleji, než muzikanti čekali. Ještě před necelým rokem se totiž frontman Joe Elliott nechal opatrně slyšet, že “kapela si vyměňuje nápady na pár songů a snad z toho něco vzejde”.
Výsledná kolekce slibuje vcelku širokou paletu nálad a stylů. Jsou tu klasické stadionové hymny, jako je právě společně s oznámením zveřejněná “Kick”, ale i dramatické kusy typu “Goodbye For Good This Time”. Méně obvyklým teritoriem jsou pak výlety do americany, přičemž se k nim v písních “The Guitar” a “Lifeless” připojila Alison Krauss.
Muzikanti v rozhovoru zveřejněném na Billboard.com nešetří nadšením. Elliot celý natáčecí proces označil za “radostný”, superlativy přidává i kytarista Phil Collen: “Myslím, že je to nejlepší věc, jakou jsme kdy udělali. Bylo v tom tolik energie, když jsme nemuseli jet do studia nebo být v situaci, kdy jsme museli na cokoliv čekat. Něco jsem dodělal, poslal to Joeovi do Irska a on to poslal Savovi (basák Rick Savage) a… prostě jsme si to pinkali mezi sebou a vždycky když jsem se ráno probudil, v mailu mě čekalo něco nového. Bylo to vzrušující. Nemyslím si, že bychom se chtěli vracet ke způsobu práce, jakým jsme to dělali dříve.”
A první singl “Kick” mu dává za pravdu – ona charakteristická leppardovská energie tu stále je, schopnost napsat pořádnou pecku nezmizela.
Tracklist novinky bude následující: Take What You Want, Kick, Fire It Up, This Guitar’ (featuring Alison Krauss), SOS Emergency, Liquid Dust, U Rok Mi,Goodbye For Good, All We Need, Open Your Eyes, Gimme a Kiss, Angels, Lifeless’ (featuring Alison Krauss), Unbreakable, From Here To Eternity.
We would like to say thanks to the author of this post for this outstanding content
";}s:7:"summary";s:796:"Po sedmi letech se veteráni Def Leppard vracejí s novým materiálem. Deska nazvaná “Diamond Star Halos”, dvanáctá v diskografii formace, vyjde 27. května a venku už je první ochutnávka v podobě písně “Kick”. Album s patnácti novými skladbami vznikalo v loňském roce na dálku ze tří různých států a navzdory okolnostem bylo hotové možná rychleji, ... Read more";s:12:"atom_content";s:3689:"
Po sedmi letech se veteráni Def Leppard vracejí s novým materiálem. Deska nazvaná “Diamond Star Halos”, dvanáctá v diskografii formace, vyjde 27. května a venku už je první ochutnávka v podobě písně “Kick”.
Album s patnácti novými skladbami vznikalo v loňském roce na dálku ze tří různých států a navzdory okolnostem bylo hotové možná rychleji, než muzikanti čekali. Ještě před necelým rokem se totiž frontman Joe Elliott nechal opatrně slyšet, že “kapela si vyměňuje nápady na pár songů a snad z toho něco vzejde”.
Výsledná kolekce slibuje vcelku širokou paletu nálad a stylů. Jsou tu klasické stadionové hymny, jako je právě společně s oznámením zveřejněná “Kick”, ale i dramatické kusy typu “Goodbye For Good This Time”. Méně obvyklým teritoriem jsou pak výlety do americany, přičemž se k nim v písních “The Guitar” a “Lifeless” připojila Alison Krauss.
Muzikanti v rozhovoru zveřejněném na Billboard.com nešetří nadšením. Elliot celý natáčecí proces označil za “radostný”, superlativy přidává i kytarista Phil Collen: “Myslím, že je to nejlepší věc, jakou jsme kdy udělali. Bylo v tom tolik energie, když jsme nemuseli jet do studia nebo být v situaci, kdy jsme museli na cokoliv čekat. Něco jsem dodělal, poslal to Joeovi do Irska a on to poslal Savovi (basák Rick Savage) a… prostě jsme si to pinkali mezi sebou a vždycky když jsem se ráno probudil, v mailu mě čekalo něco nového. Bylo to vzrušující. Nemyslím si, že bychom se chtěli vracet ke způsobu práce, jakým jsme to dělali dříve.”
A první singl “Kick” mu dává za pravdu – ona charakteristická leppardovská energie tu stále je, schopnost napsat pořádnou pecku nezmizela.
Tracklist novinky bude následující: Take What You Want, Kick, Fire It Up, This Guitar’ (featuring Alison Krauss), SOS Emergency, Liquid Dust, U Rok Mi,Goodbye For Good, All We Need, Open Your Eyes, Gimme a Kiss, Angels, Lifeless’ (featuring Alison Krauss), Unbreakable, From Here To Eternity.
We would like to say thanks to the author of this post for this outstanding content
";s:14:"date_timestamp";i:1647729488;}i:3;a:11:{s:5:"title";s:129:"Artisti, album e brani più ascoltati su Spotify nella settimana #11: Paky al primo posto ma nei brani resistono Mahmood & Blanco";s:4:"link";s:160:"https://bestmovies.movs.world/music/artisti-album-e-brani-piu-ascoltati-su-spotify-nella-settimana-11-paky-al-primo-posto-ma-nei-brani-resistono-mahmood-blanco/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 19:37:17 +0000";s:8:"category";s:95:"MusicalbumartistiascoltatiBlancobraniMahmoodneiNellaPakypiùpostoprimoresistonosettimanaSpotify";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=78206";s:11:"description";s:842:"Classifiche Spotify brani, album e artisti più streammati nella settimana 11 del 2022. Sono tre i brani di Sanremo 2022 che resistono nella Top 10 dei brani più ascoltati su Spotify… Mahmood & Blanco, Sangiovanni e Irama. negli album debutta al primo posto Paky con Salvatore e rimangono saldi sul podio Rkomi e Blanco. Paky è ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:4398:"
Classifiche Spotify brani, album e artisti più streammati nella settimana 11 del 2022.
Sono tre i brani di Sanremo 2022 che resistono nella Top 10 dei brani più ascoltati su Spotify… Mahmood & Blanco, Sangiovanni e Irama. negli album debutta al primo posto Paky con Salvatore e rimangono saldi sul podio Rkomi e Blanco.
Paky è primo anche negli artisti più ascoltati della settimana. Andiamo subito a scoprire tutte le classifiche partendo dai brani più ascoltati.
CLASSIFICHE SPOTIFY BRANI SETTIMANA 11
In grassetto i brani di Sanremo 2022…
Mahmood, BLANCO – Brividi (=)
Tananai – BABY GODDAMN (=)
Paky, Shiva – Star (feat. Shiva) (NEW)
Paky, Marracash – No wallet (feat. Marracash) (NEW)
";}s:7:"summary";s:842:"Classifiche Spotify brani, album e artisti più streammati nella settimana 11 del 2022. Sono tre i brani di Sanremo 2022 che resistono nella Top 10 dei brani più ascoltati su Spotify… Mahmood & Blanco, Sangiovanni e Irama. negli album debutta al primo posto Paky con Salvatore e rimangono saldi sul podio Rkomi e Blanco. Paky è ... Read more";s:12:"atom_content";s:4398:"
Classifiche Spotify brani, album e artisti più streammati nella settimana 11 del 2022.
Sono tre i brani di Sanremo 2022 che resistono nella Top 10 dei brani più ascoltati su Spotify… Mahmood & Blanco, Sangiovanni e Irama. negli album debutta al primo posto Paky con Salvatore e rimangono saldi sul podio Rkomi e Blanco.
Paky è primo anche negli artisti più ascoltati della settimana. Andiamo subito a scoprire tutte le classifiche partendo dai brani più ascoltati.
CLASSIFICHE SPOTIFY BRANI SETTIMANA 11
In grassetto i brani di Sanremo 2022…
Mahmood, BLANCO – Brividi (=)
Tananai – BABY GODDAMN (=)
Paky, Shiva – Star (feat. Shiva) (NEW)
Paky, Marracash – No wallet (feat. Marracash) (NEW)
";s:14:"date_timestamp";i:1647718637;}i:4;a:11:{s:5:"title";s:94:"Showcase festival Czech Music Crossroads proběhne již v květnu na novém místě v Ostravě";s:4:"link";s:124:"https://bestmovies.movs.world/music/showcase-festival-czech-music-crossroads-probehne-jiz-v-kvetnu-na-novem-miste-v-ostrave/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 16:35:43 +0000";s:8:"category";s:77:"MusicCrossroadsCzechFestivaljižkvětnumístěnovémOstravěproběhneShowcase";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=78113";s:11:"description";s:800:"Showcase festival a konference Czech Music Crossroads mění letos datum a místo konání. Třídenní akce, která nabízí koncerty pečlivě vybraných kapel od nás i ze zahraničí spolu s programem pro hudební odborníky, publicisty či pořadatele, proběhne od 20. do 22. května v nově zrekonstruovaném Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Zahrají například Nikol Bóková, KACZI, Moonlight ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:6684:"
Showcase festival a konference Czech Music Crossroads mění letos datum a místo konání. Třídenní akce, která nabízí koncerty pečlivě vybraných kapel od nás i ze zahraničí spolu s programem pro hudební odborníky, publicisty či pořadatele, proběhne od 20. do 22. května v nově zrekonstruovaném Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Zahrají například Nikol Bóková, KACZI, Moonlight Benjamin, manželé Havlovi i hudebníci z Francie, Jižní Koreje, Polska a Slovenska. Koncerty jsou přístupné široké veřejnosti, vstupenky budou v prodeji v síti GoOut.
“Během své osmileté historie vyrostl festival Czech Music Crossroads v prestižní mezinárodní hudební událost, která si zaslouží prostor dále se vyvíjet a růst. S tímto cílem chceme využít nově zrekonstruované prostory Domu kultury Poklad. Chceme nejen pozvednout celkovou úroveň prostředí konference a koncertů, ale také rozšířit povědomí o této akci a přivést jak hudební profesionály a novináře, tak pozorné posluchače hledající zajímavé a inspirativní hudební projekty z Česka i zahraničí,” vysvětluje důvody změny ředitelka Czech Music Crossroads Petra Hradilová.
To, že se festival více otevírá široké veřejnosti, dokládá i letošní program. “Program byl pečlivě vybrán českými i zahraničními odborníky. Během tří dnů budou mít posluchači možnost zhlédnout dvacet koncertů různých žánrů a chutí. V pátek začneme koncertem skvělého českého klavíristy Tomáše Kača, který žije v New Yorku a v rodné zemi mívá jen několik koncertů. Barevný hudební mix showcasových koncertů bude v každém ze tří večerů ukončen hodinovou hudební třešničkou v podobě francouzských Fleuves, Maya Kamaty nebo Moonlight Benjamin. Věřím, že takto pestrá hudební nabídka přiláká mnoho hudbychtivých posluchačů nejen z Ostravy a okolí. Všechny srdečně zveme!” dodává Hradilová.
Domácí jazzovou scénu zastoupí kvartet klavíristky a skladatelky Nikoly Bókové a skupina The Survivors, kterou tvoří hvězdní multiinstrumentalisté Jiří Slavík, Jiří Levíček a bubeník Jakub Tengler. Nadžánrovou písničkářskou scénu zastoupí zpěvačky a hudebnice Moonshye a Kaczi a zahraniční odborníky určitě potěší účast mezinárodně proslulého dua Ireny a Vojtěcha Havlových.
Ze Slovenska dorazí skupina SOLE, v níž zpěvačku Júlii Kozákovou doprovází muzikantská elita (kontrabasista Ľubomír Gašpar, klavírista Ľudovít Kotlár, akordeonista Filip Urda a bubeník Jakub Valíček). Ze slovenských tradic moderně vychází hudba houslisty Michala Nogy a jeho Bandu a skupina Varkocs se zase věnuje hudbě různých etnik žijících na Slovensku a za ústřední nástroj zvolila brumli (Jew’s harp).
Do polského tria BATIK patří francouzský kontrabasista Sébastien Beliah s perkusistou Piotrem Malecem, největší pozornost si však získává zpívající hráč na koru Noumassan Dembelé z Burkina Faso. Do nezařaditelné hudby Plastiq Lole pro baskytaru a hlas vkládají zpěvačka Monika Madejska s Wojtekem Gałeckim elektroniku. Asi nejkomornější hudbu představí duo Chiao-Hua Chang z Tchaj-wanu, hráčky na dvoje starobylé tradiční housle – čínské erhu a mongolský Morin khuur – a polský jazzový kytarist Przemysław Strączek.
Fascinující hudby se dočkáme také z Jižní Koreje, odkud přijede skupina Sinnoi, vedená fenomenální zpěvačkou Kim Bora a jazzovým kontrabasistou Lee Wonsoolem. Do mixu šamanských tradic, jazzu a elektroniky přispívají ještě virtuos na citeru goemungo Lee Jungseok a producent Godam. Čistě ženský soubor The Tune využívá tradiční korejské vokály a nástroje, přidává moderní klávesy a výsledkem je zcela nová forma asijské fusion music.
Moderní, nadžánrovou a na hranice nehledící hudbu přivážejí Francouzi. Zatímco dravou zpěvačku haitského původu Moonlight Benjamin doprovázenou rockovou kapelou si budete jistě pamatovat z Colours of Ostrava, zbývající si na Crossroads odbudou českou premiéru. Patří mezi ně skupina Bel Air De Forro hrající brazilskou hudbu s francouzskou příchutí, bretonská čtyřčlená kapela ‘Ndiaz s tanečním pel melem, včetně musette, jazzu, bhangry a brazilského forró a soul-funky-popová zpěvačka JOY.D z Réunionu. Strhující trio Fleuves představí elektro verzi tradiční bretonské taneční hudby a naprosto strhující trad-moderní verzi reunionského tradičního stylu maloya říznutého šansonem a hip hopem přiveze mezinárodně proslulá zpěvačka Maya Kamaty.
Hudební konference a showcasový festival Czech Music Crossroads vznikl v roce 2014 s cílem vždy před Colours of Ostrava představit hostům z celého světa kvalitní a přesahovou hudbu v žánrech world music, folku, jazzu a nové akustické hudby. Do loňského roku probíhal v prostoru Dolu Hlubina v Dolních Vítkovicích.
We wish to give thanks to the writer of this write-up for this outstanding material
";}s:7:"summary";s:800:"Showcase festival a konference Czech Music Crossroads mění letos datum a místo konání. Třídenní akce, která nabízí koncerty pečlivě vybraných kapel od nás i ze zahraničí spolu s programem pro hudební odborníky, publicisty či pořadatele, proběhne od 20. do 22. května v nově zrekonstruovaném Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Zahrají například Nikol Bóková, KACZI, Moonlight ... Read more";s:12:"atom_content";s:6684:"
Showcase festival a konference Czech Music Crossroads mění letos datum a místo konání. Třídenní akce, která nabízí koncerty pečlivě vybraných kapel od nás i ze zahraničí spolu s programem pro hudební odborníky, publicisty či pořadatele, proběhne od 20. do 22. května v nově zrekonstruovaném Domě kultury Poklad v Ostravě-Porubě. Zahrají například Nikol Bóková, KACZI, Moonlight Benjamin, manželé Havlovi i hudebníci z Francie, Jižní Koreje, Polska a Slovenska. Koncerty jsou přístupné široké veřejnosti, vstupenky budou v prodeji v síti GoOut.
“Během své osmileté historie vyrostl festival Czech Music Crossroads v prestižní mezinárodní hudební událost, která si zaslouží prostor dále se vyvíjet a růst. S tímto cílem chceme využít nově zrekonstruované prostory Domu kultury Poklad. Chceme nejen pozvednout celkovou úroveň prostředí konference a koncertů, ale také rozšířit povědomí o této akci a přivést jak hudební profesionály a novináře, tak pozorné posluchače hledající zajímavé a inspirativní hudební projekty z Česka i zahraničí,” vysvětluje důvody změny ředitelka Czech Music Crossroads Petra Hradilová.
To, že se festival více otevírá široké veřejnosti, dokládá i letošní program. “Program byl pečlivě vybrán českými i zahraničními odborníky. Během tří dnů budou mít posluchači možnost zhlédnout dvacet koncertů různých žánrů a chutí. V pátek začneme koncertem skvělého českého klavíristy Tomáše Kača, který žije v New Yorku a v rodné zemi mívá jen několik koncertů. Barevný hudební mix showcasových koncertů bude v každém ze tří večerů ukončen hodinovou hudební třešničkou v podobě francouzských Fleuves, Maya Kamaty nebo Moonlight Benjamin. Věřím, že takto pestrá hudební nabídka přiláká mnoho hudbychtivých posluchačů nejen z Ostravy a okolí. Všechny srdečně zveme!” dodává Hradilová.
Domácí jazzovou scénu zastoupí kvartet klavíristky a skladatelky Nikoly Bókové a skupina The Survivors, kterou tvoří hvězdní multiinstrumentalisté Jiří Slavík, Jiří Levíček a bubeník Jakub Tengler. Nadžánrovou písničkářskou scénu zastoupí zpěvačky a hudebnice Moonshye a Kaczi a zahraniční odborníky určitě potěší účast mezinárodně proslulého dua Ireny a Vojtěcha Havlových.
Ze Slovenska dorazí skupina SOLE, v níž zpěvačku Júlii Kozákovou doprovází muzikantská elita (kontrabasista Ľubomír Gašpar, klavírista Ľudovít Kotlár, akordeonista Filip Urda a bubeník Jakub Valíček). Ze slovenských tradic moderně vychází hudba houslisty Michala Nogy a jeho Bandu a skupina Varkocs se zase věnuje hudbě různých etnik žijících na Slovensku a za ústřední nástroj zvolila brumli (Jew’s harp).
Do polského tria BATIK patří francouzský kontrabasista Sébastien Beliah s perkusistou Piotrem Malecem, největší pozornost si však získává zpívající hráč na koru Noumassan Dembelé z Burkina Faso. Do nezařaditelné hudby Plastiq Lole pro baskytaru a hlas vkládají zpěvačka Monika Madejska s Wojtekem Gałeckim elektroniku. Asi nejkomornější hudbu představí duo Chiao-Hua Chang z Tchaj-wanu, hráčky na dvoje starobylé tradiční housle – čínské erhu a mongolský Morin khuur – a polský jazzový kytarist Przemysław Strączek.
Fascinující hudby se dočkáme také z Jižní Koreje, odkud přijede skupina Sinnoi, vedená fenomenální zpěvačkou Kim Bora a jazzovým kontrabasistou Lee Wonsoolem. Do mixu šamanských tradic, jazzu a elektroniky přispívají ještě virtuos na citeru goemungo Lee Jungseok a producent Godam. Čistě ženský soubor The Tune využívá tradiční korejské vokály a nástroje, přidává moderní klávesy a výsledkem je zcela nová forma asijské fusion music.
Moderní, nadžánrovou a na hranice nehledící hudbu přivážejí Francouzi. Zatímco dravou zpěvačku haitského původu Moonlight Benjamin doprovázenou rockovou kapelou si budete jistě pamatovat z Colours of Ostrava, zbývající si na Crossroads odbudou českou premiéru. Patří mezi ně skupina Bel Air De Forro hrající brazilskou hudbu s francouzskou příchutí, bretonská čtyřčlená kapela ‘Ndiaz s tanečním pel melem, včetně musette, jazzu, bhangry a brazilského forró a soul-funky-popová zpěvačka JOY.D z Réunionu. Strhující trio Fleuves představí elektro verzi tradiční bretonské taneční hudby a naprosto strhující trad-moderní verzi reunionského tradičního stylu maloya říznutého šansonem a hip hopem přiveze mezinárodně proslulá zpěvačka Maya Kamaty.
Hudební konference a showcasový festival Czech Music Crossroads vznikl v roce 2014 s cílem vždy před Colours of Ostrava představit hostům z celého světa kvalitní a přesahovou hudbu v žánrech world music, folku, jazzu a nové akustické hudby. Do loňského roku probíhal v prostoru Dolu Hlubina v Dolních Vítkovicích.
We wish to give thanks to the writer of this write-up for this outstanding material
";s:14:"date_timestamp";i:1647707743;}i:5;a:11:{s:5:"title";s:72:"Måneskin: nel primo giorno di primavera l’annuncio del nuovo singolo?";s:4:"link";s:103:"https://bestmovies.movs.world/music/maneskin-nel-primo-giorno-di-primavera-lannuncio-del-nuovo-singolo/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 13:33:46 +0000";s:8:"category";s:60:"MusicDelgiornolannuncioManeskinnelnuovoPrimaveraprimosingolo";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=77979";s:11:"description";s:702:"Maneskin nuovo singolo in arrivo? La band, che nello scorso febbraio ha incantato il pubblico dell’Ariston presentando la ballad Coraline, manca dal mercato discografico con un singolo inedito dall’8 ottobre 2021. Quel giorno venne lanciato Mammamia. In realtà, Damiano, Ethan, Thomas e Victoria avrebbero dovuto lanciare il nuovo disco entro la fine del 2021, ma, ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:2890:"
Maneskin nuovo singolo in arrivo?
La band, che nello scorso febbraio ha incantato il pubblico dell’Ariston presentando la ballad Coraline, manca dal mercato discografico con un singolo inedito dall’8 ottobre 2021. Quel giorno venne lanciato Mammamia.
In realtà, Damiano, Ethan, Thomas e Victoria avrebbero dovuto lanciare il nuovo disco entro la fine del 2021, ma, probabilmente anche per la tiepida accoglienza riservata al brano inedito, hanno deciso di prendersi più tempo rinviando l’uscita del seguito di Teatro d’Ira vol. Ial 2022.
MANESKIN NUOVO SINGOLO
In molti si aspettano l’uscita di un nuovo brano entro il mese di maggio, momento in cui i Maneskin torneranno sul palco dell’Eurovision Song Contestin quanto vincitori della scorsa edizione. Grazie a questo successo, la manifestazione è tornata dopo 31 anni in Italia.
La nuova musica dei Maneskin, però, potrebbe arrivare molto prima di quanto ci si aspetti. Venerdì 18 marzo, infatti, la band ha pubblicato un video che li vede in studio di registrazione intenti a suonare live un brano, probabilmente inedito, e hanno accompagnato il post con la seguente didascalia:
BIG news are coming 💋 We’re getting louder! Save the date x 21.03.2022
Ovvero, tradotto in italiano, “Grandi novità in arrivo. Stiamo diventando più rumorosi!” con la promessa che tutto sarà svelato lunedì 21 marzo.
Verso la fine del video, si sente Damiano che dice: “See you soon”, ovvero “Ci vediamo presto” mentre appare in grafica la scritta “Loud kids get louder”, cioè “I ragazzi rumorosi diventano sempre più rumorosi”.
Insomma, grande attesa per la nuova musica dei Maneksin che, nel frattempo, hanno vinto un importante riconoscimento in Spagna e si avviano a raggiungere 1 miliardo di stream su Spotify della loro versione di Beggin’.
We would like to thank the writer of this article for this incredible web content
";}s:7:"summary";s:702:"Maneskin nuovo singolo in arrivo? La band, che nello scorso febbraio ha incantato il pubblico dell’Ariston presentando la ballad Coraline, manca dal mercato discografico con un singolo inedito dall’8 ottobre 2021. Quel giorno venne lanciato Mammamia. In realtà, Damiano, Ethan, Thomas e Victoria avrebbero dovuto lanciare il nuovo disco entro la fine del 2021, ma, ... Read more";s:12:"atom_content";s:2890:"
Maneskin nuovo singolo in arrivo?
La band, che nello scorso febbraio ha incantato il pubblico dell’Ariston presentando la ballad Coraline, manca dal mercato discografico con un singolo inedito dall’8 ottobre 2021. Quel giorno venne lanciato Mammamia.
In realtà, Damiano, Ethan, Thomas e Victoria avrebbero dovuto lanciare il nuovo disco entro la fine del 2021, ma, probabilmente anche per la tiepida accoglienza riservata al brano inedito, hanno deciso di prendersi più tempo rinviando l’uscita del seguito di Teatro d’Ira vol. Ial 2022.
MANESKIN NUOVO SINGOLO
In molti si aspettano l’uscita di un nuovo brano entro il mese di maggio, momento in cui i Maneskin torneranno sul palco dell’Eurovision Song Contestin quanto vincitori della scorsa edizione. Grazie a questo successo, la manifestazione è tornata dopo 31 anni in Italia.
La nuova musica dei Maneskin, però, potrebbe arrivare molto prima di quanto ci si aspetti. Venerdì 18 marzo, infatti, la band ha pubblicato un video che li vede in studio di registrazione intenti a suonare live un brano, probabilmente inedito, e hanno accompagnato il post con la seguente didascalia:
BIG news are coming 💋 We’re getting louder! Save the date x 21.03.2022
Ovvero, tradotto in italiano, “Grandi novità in arrivo. Stiamo diventando più rumorosi!” con la promessa che tutto sarà svelato lunedì 21 marzo.
Verso la fine del video, si sente Damiano che dice: “See you soon”, ovvero “Ci vediamo presto” mentre appare in grafica la scritta “Loud kids get louder”, cioè “I ragazzi rumorosi diventano sempre più rumorosi”.
Insomma, grande attesa per la nuova musica dei Maneksin che, nel frattempo, hanno vinto un importante riconoscimento in Spagna e si avviano a raggiungere 1 miliardo di stream su Spotify della loro versione di Beggin’.
We would like to thank the writer of this article for this incredible web content
";s:14:"date_timestamp";i:1647696826;}i:6;a:11:{s:5:"title";s:71:"Conversamos com a Jungle, banda de soul eletrônico que volta ao Brasil";s:4:"link";s:106:"https://bestmovies.movs.world/music/conversamos-com-a-jungle-banda-de-soul-eletronico-que-volta-ao-brasil/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 10:33:52 +0000";s:8:"category";s:53:"MusicbandaBrasilConversamoseletrônicoJungleSoulvolta";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=77809";s:11:"description";s:638:"Curta Music Non Stop no Facebook Jungle is coming to town. Enquanto pensava sobre a conversa que teria com Tom McFarland e Josh Lloyd-Watson, os criadores da banda que toca neste final de semana em São Paulo e Rio de Janeiro, perguntei para uma turma de amigos com quem convivo: “você gosta da Jungle“? – ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:11532:"
Curta Music Non Stop no Facebook
Jungle is coming to town.
Enquanto pensava sobre a conversa que teria com Tom McFarland e Josh Lloyd-Watson, os criadores da banda que toca neste final de semana em São Paulo e Rio de Janeiro, perguntei para uma turma de amigos com quem convivo: “você gosta da Jungle“?
– Amooooooooooo! era a resposta, unânime. Pessoas diferentes, de origens diferentes, com culturas musicais diferentes, sentem o mesmo pela dupla inglesa (que ao vivo é uma soul band com sete pessoas).
A razão desta paixão por Jungle não é difícil de concatenar. A banda ocupa aquele espaço preciso onde o pop, a música de baile e a tradição do soul se aliam com à roupagem moderna que o mundo dos anos 2020 demanda. Se você ainda não os conhece, lembre-se do efeito que o Jamiroquai, por exemplo, causou na nação festeira nos anos 90.
A Jungle não está sozinha neste posto. Divide playlists com nomes como The Parcels, Vulpeck e, se abrirmos nosso leque para o estrelato mainstream, Silk Sonic de Anderson Paak e Bruno Mars. Bandas que beliscam descaradamente a música pop de pista de dança sem abandonar a qualidade indispensável da soul music.
O diferencial do duo-banda de McFarland e Lloyd-Watson é a herança inglesa. A vibração dos clubinhos, do verão do amor e o casamento sem culpa com a música eletrônica. Jungle, no estúdio (que começou no quarto dos fundadores) nasce eletrônico e desponta banda, como uma lagarta que transmuta borboleta. Ambas saborosas para nós, predadores das pistas.
A Jungle vem ao Brasil pela segunda vez para uma apresentação na Audio, em São Paulo (sexta, 19) e no Sacadura, no Rio (sábado, 20). O debut da banda no país tropical foi em 2015, quando tocaram no Lollapalooza aqui na cidade concreto e no Circo Voador, no Rio.
O Music Non Stop trocou uma ideia com o animado e falante Tom McFarland e o simpático e sonolento Josh McFarland.
Começamos perguntando sobre suas lembranças da primeira vinda ao Brasil em 2016 (o primeiro disco da Jungle é de 2013 e todos os seus três álbuns são homônimos).
“Tocamos no Brasil em 2016, no Lollapalooza em São Paulo e no Circo Voador, no Rio. Os shows foram incríveis, selvagens. Todo mundo dançando e isto é a melhor coisa, certo? Uma energia incrível, nos sentimos muito bem vindos. As pessoas entendem o que fazemos na América latina e isso é demais!
Uma curiosidade minha: como vocês lidam com as horas que precedem o show. Aquele momento depois da passagem de som e antes de subir no palco. Tem algum ritual ou algo assim…
É uma boa pergunta… é importante se manter tranquilo, é muito importante porque há muita adrenalina envolvida neste momento. Às vezes você está tão excitado para subir no palco que sua mente fica sobrecarregada durante o show. O negócio é relaxar. Como viajamos com uma banda e estamos sempre em sete pessoas, é bom estar com eles e dividir esta energia. Somos um time, nos mantemos conectados e curtimos o momento como um grupo, sem individualidades. O objetivo é fazer um bom trabalho.
É o pior momento da vida de um artista? Além dos aeroportos, é claro…
Aeroportos são piores, sem dúvida!!!
Uma vez Josh disso que vocês fazem música para “fugir de Londres”…
Quando começamos a fazer música, ou melhor, sempre que fazemos música, o objetivo é o de nos tirar da situação em que estamos para nos levar, física ou emocionalmente, para outro lugar. Quando fizemos nosso primeiro álbum, compúnhamos dentro dos nossos quartos em Londres, imaginando os lugares incríveis que nunca havíamos visitado. Então criávamos o som imaginando estar em praias, por exemplo, que nunca estivemos. Criamos o som pensando em um mundo imaginário que gostaríamos de estar. Acho que isso nos dá uma certa liberdade, pois não estamos tentando contar uma história. Por exemplo, falar sobre o lugar em que vivemos. Você está criando lugares imaginários e sensações imaginárias.
Vocês são ingleses, país que ama a dance music, provavelmente, desde a cena de Northern Soul em Manchester nos anos 50. Desde então, vocês vêm dançando e produzindo dance music e isso desperta, nas pessoas e na mídia, um desejo por algo sempre novo, sempre inovador. Isso é uma pressão para vocês? Se preocupam com isso quando compõe?
Acho que não. Claro que temos consciência da história que a música britânica significa para o mundo. Os ingleses se apropriam de todas a cultura das pessoas que se mudam para o país e isso proporciona uma diversidade cultural, especialmente em Londres. Essas diversas culturas musicas é que fazem o som britânico e isso é excitante. Você convive e absorve estas culturas na hora de fazer sua música, humildemente falando.
Jungle em sua formação para shows – foto: divulgação
Às vezes vocês são classificados como uma banda de Nu Soul e às vezes como um duo de música eletrônica. Parece que ainda precisamos separar a música acústica da música eletrônica. Como vocês se classificam, afinal?
Acho que a gente não precisa fazer isso. Não gostamos de nos colocar numa caixa e tentamos não fazer música pensando nisso, tipo “somos uma banda de disco music”. Tentamos não nos colocar em um lugar de onde não podemos escapar, como por exemplo o Artic Monkeys, que é uma banda de indie rock. Pensamos sobre isso hoje mesmo. Queremos ficar rotulados como, por exemplo, Serge Gaisgburg. Fazemos nosso som e cada um classifica como quiser. Que seja, sei lá, “pop”.
Estamos vivendo em um mundo que está de ponta cabeça. Guerras, vírus, a onda conservadora que tem tomado conta de vários países… qual o papel de um artista nos dias atuais?
Entendemos que vários artistas optam por se posicionar sobre isso, mas nós preferimos deixar a política de fora da nossa música e dar às pessoas diversão. Queremos que nossa música funcione como uma fuga de tudo isso. Entendemos que as pessoas tem diferentes opiniões sobre tudo isso. Nós mesmo temos nossas opiniões sobre o que está acontecendo, mas com a Jungle queremos proporcionar diversão às pessoas para que elas consigam atravessar toda esta merda que está acontecendo. Temos o problema da pandemia, esta onda de extrema-direita que se espalha pela Europa (e também pelo Brasil), mas com a música, queremos que as pessoas se divirtam e tenham bons momentos. Se não for assim, tudo vai ficar deprimente demais.
Vocês vão celebrar 10 anos de banda no ano que vem. Há algo especial sendo preparado? Vocês já estão pensando nisso?
Talvez façamos uma festinha!!!
Vocês conhecem artistas atuais do Brasil? Gente que está fazendo música atualmente?
Cara, só conhecemos os clássicos. Sempre escutamos discos brasileiros antigos de músicos como Marcos Valle, Gal Costa, algumas coisas de “brazilian disco”. É louco porque existem muitas culturas musicais locais, artistas gigantes em alguns lugares e acabamos não conhecendo. Às vezes vamos tocar em festivais nos Estados Unidos e dividimos palco com bandas gigantes, que nunca ouvimos falar.
Serviço
São Paulo
18 de março
LOCAL: Audio (Av. Francisco Matarazzo, 694 – Barra Funda, São Paulo – SP)
HORÁRIO: 23h
ABERTURA DOS PORTÕES: 20h
Rio de Janeiro
19 de março
LOCAL: Sacadura 154 (R. Sacadura Cabral, 154 – Saúde, Rio de Janeiro – RJ)
Jota Wagner escreve, discoteca e faz festas no Brasil e Europa desde o começo da década de 90. Atualmente é editor chefe do Music Non Stop e produtor cultural na Agência 55. Contribuiu, usando os ouvidos, os pés ou as mãos, com a aurora da música eletrônica brasileira.
We would love to say thanks to the writer of this article for this incredible content
";}s:7:"summary";s:638:"Curta Music Non Stop no Facebook Jungle is coming to town. Enquanto pensava sobre a conversa que teria com Tom McFarland e Josh Lloyd-Watson, os criadores da banda que toca neste final de semana em São Paulo e Rio de Janeiro, perguntei para uma turma de amigos com quem convivo: “você gosta da Jungle“? – ... Read more";s:12:"atom_content";s:11532:"
Curta Music Non Stop no Facebook
Jungle is coming to town.
Enquanto pensava sobre a conversa que teria com Tom McFarland e Josh Lloyd-Watson, os criadores da banda que toca neste final de semana em São Paulo e Rio de Janeiro, perguntei para uma turma de amigos com quem convivo: “você gosta da Jungle“?
– Amooooooooooo! era a resposta, unânime. Pessoas diferentes, de origens diferentes, com culturas musicais diferentes, sentem o mesmo pela dupla inglesa (que ao vivo é uma soul band com sete pessoas).
A razão desta paixão por Jungle não é difícil de concatenar. A banda ocupa aquele espaço preciso onde o pop, a música de baile e a tradição do soul se aliam com à roupagem moderna que o mundo dos anos 2020 demanda. Se você ainda não os conhece, lembre-se do efeito que o Jamiroquai, por exemplo, causou na nação festeira nos anos 90.
A Jungle não está sozinha neste posto. Divide playlists com nomes como The Parcels, Vulpeck e, se abrirmos nosso leque para o estrelato mainstream, Silk Sonic de Anderson Paak e Bruno Mars. Bandas que beliscam descaradamente a música pop de pista de dança sem abandonar a qualidade indispensável da soul music.
O diferencial do duo-banda de McFarland e Lloyd-Watson é a herança inglesa. A vibração dos clubinhos, do verão do amor e o casamento sem culpa com a música eletrônica. Jungle, no estúdio (que começou no quarto dos fundadores) nasce eletrônico e desponta banda, como uma lagarta que transmuta borboleta. Ambas saborosas para nós, predadores das pistas.
A Jungle vem ao Brasil pela segunda vez para uma apresentação na Audio, em São Paulo (sexta, 19) e no Sacadura, no Rio (sábado, 20). O debut da banda no país tropical foi em 2015, quando tocaram no Lollapalooza aqui na cidade concreto e no Circo Voador, no Rio.
O Music Non Stop trocou uma ideia com o animado e falante Tom McFarland e o simpático e sonolento Josh McFarland.
Começamos perguntando sobre suas lembranças da primeira vinda ao Brasil em 2016 (o primeiro disco da Jungle é de 2013 e todos os seus três álbuns são homônimos).
“Tocamos no Brasil em 2016, no Lollapalooza em São Paulo e no Circo Voador, no Rio. Os shows foram incríveis, selvagens. Todo mundo dançando e isto é a melhor coisa, certo? Uma energia incrível, nos sentimos muito bem vindos. As pessoas entendem o que fazemos na América latina e isso é demais!
Uma curiosidade minha: como vocês lidam com as horas que precedem o show. Aquele momento depois da passagem de som e antes de subir no palco. Tem algum ritual ou algo assim…
É uma boa pergunta… é importante se manter tranquilo, é muito importante porque há muita adrenalina envolvida neste momento. Às vezes você está tão excitado para subir no palco que sua mente fica sobrecarregada durante o show. O negócio é relaxar. Como viajamos com uma banda e estamos sempre em sete pessoas, é bom estar com eles e dividir esta energia. Somos um time, nos mantemos conectados e curtimos o momento como um grupo, sem individualidades. O objetivo é fazer um bom trabalho.
É o pior momento da vida de um artista? Além dos aeroportos, é claro…
Aeroportos são piores, sem dúvida!!!
Uma vez Josh disso que vocês fazem música para “fugir de Londres”…
Quando começamos a fazer música, ou melhor, sempre que fazemos música, o objetivo é o de nos tirar da situação em que estamos para nos levar, física ou emocionalmente, para outro lugar. Quando fizemos nosso primeiro álbum, compúnhamos dentro dos nossos quartos em Londres, imaginando os lugares incríveis que nunca havíamos visitado. Então criávamos o som imaginando estar em praias, por exemplo, que nunca estivemos. Criamos o som pensando em um mundo imaginário que gostaríamos de estar. Acho que isso nos dá uma certa liberdade, pois não estamos tentando contar uma história. Por exemplo, falar sobre o lugar em que vivemos. Você está criando lugares imaginários e sensações imaginárias.
Vocês são ingleses, país que ama a dance music, provavelmente, desde a cena de Northern Soul em Manchester nos anos 50. Desde então, vocês vêm dançando e produzindo dance music e isso desperta, nas pessoas e na mídia, um desejo por algo sempre novo, sempre inovador. Isso é uma pressão para vocês? Se preocupam com isso quando compõe?
Acho que não. Claro que temos consciência da história que a música britânica significa para o mundo. Os ingleses se apropriam de todas a cultura das pessoas que se mudam para o país e isso proporciona uma diversidade cultural, especialmente em Londres. Essas diversas culturas musicas é que fazem o som britânico e isso é excitante. Você convive e absorve estas culturas na hora de fazer sua música, humildemente falando.
Jungle em sua formação para shows – foto: divulgação
Às vezes vocês são classificados como uma banda de Nu Soul e às vezes como um duo de música eletrônica. Parece que ainda precisamos separar a música acústica da música eletrônica. Como vocês se classificam, afinal?
Acho que a gente não precisa fazer isso. Não gostamos de nos colocar numa caixa e tentamos não fazer música pensando nisso, tipo “somos uma banda de disco music”. Tentamos não nos colocar em um lugar de onde não podemos escapar, como por exemplo o Artic Monkeys, que é uma banda de indie rock. Pensamos sobre isso hoje mesmo. Queremos ficar rotulados como, por exemplo, Serge Gaisgburg. Fazemos nosso som e cada um classifica como quiser. Que seja, sei lá, “pop”.
Estamos vivendo em um mundo que está de ponta cabeça. Guerras, vírus, a onda conservadora que tem tomado conta de vários países… qual o papel de um artista nos dias atuais?
Entendemos que vários artistas optam por se posicionar sobre isso, mas nós preferimos deixar a política de fora da nossa música e dar às pessoas diversão. Queremos que nossa música funcione como uma fuga de tudo isso. Entendemos que as pessoas tem diferentes opiniões sobre tudo isso. Nós mesmo temos nossas opiniões sobre o que está acontecendo, mas com a Jungle queremos proporcionar diversão às pessoas para que elas consigam atravessar toda esta merda que está acontecendo. Temos o problema da pandemia, esta onda de extrema-direita que se espalha pela Europa (e também pelo Brasil), mas com a música, queremos que as pessoas se divirtam e tenham bons momentos. Se não for assim, tudo vai ficar deprimente demais.
Vocês vão celebrar 10 anos de banda no ano que vem. Há algo especial sendo preparado? Vocês já estão pensando nisso?
Talvez façamos uma festinha!!!
Vocês conhecem artistas atuais do Brasil? Gente que está fazendo música atualmente?
Cara, só conhecemos os clássicos. Sempre escutamos discos brasileiros antigos de músicos como Marcos Valle, Gal Costa, algumas coisas de “brazilian disco”. É louco porque existem muitas culturas musicais locais, artistas gigantes em alguns lugares e acabamos não conhecendo. Às vezes vamos tocar em festivais nos Estados Unidos e dividimos palco com bandas gigantes, que nunca ouvimos falar.
Serviço
São Paulo
18 de março
LOCAL: Audio (Av. Francisco Matarazzo, 694 – Barra Funda, São Paulo – SP)
HORÁRIO: 23h
ABERTURA DOS PORTÕES: 20h
Rio de Janeiro
19 de março
LOCAL: Sacadura 154 (R. Sacadura Cabral, 154 – Saúde, Rio de Janeiro – RJ)
Jota Wagner escreve, discoteca e faz festas no Brasil e Europa desde o começo da década de 90. Atualmente é editor chefe do Music Non Stop e produtor cultural na Agência 55. Contribuiu, usando os ouvidos, os pés ou as mãos, com a aurora da música eletrônica brasileira.
We would love to say thanks to the writer of this article for this incredible content
";s:14:"date_timestamp";i:1647686032;}i:7;a:11:{s:5:"title";s:79:"ROZHOVORY: Ela Tolstova (Tolstoys) – Práce v hudbě je běh na dlouhou trať";s:4:"link";s:105:"https://bestmovies.movs.world/music/rozhovory-ela-tolstova-tolstoys-prace-v-hudbe-je-beh-na-dlouhou-trat/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 07:32:08 +0000";s:8:"category";s:61:"MusicběhdlouhouElahudběPráceROZHOVORYTolstovaTolstoystrať";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=77681";s:11:"description";s:764:"Tolstoys vydali dlouho očekávané druhé album “Mirror Me”, jehož ústředním tématem je hledání vlastní identity. A tak jsme si popovídali s autorkou a hlavní tváří kapely Elou Tolstovou: “První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítané… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.” Jste formace rozkročená mezi Prahou, Berlínem ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:27759:"
Tolstoys vydali dlouho očekávané druhé album “Mirror Me”, jehož ústředním tématem je hledání vlastní identity. A tak jsme si popovídali s autorkou a hlavní tváří kapely Elou Tolstovou: “První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítané… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.”
Jste formace rozkročená mezi Prahou, Berlínem a Bratislavou. Kde je pro vás doma?
Ještě i v Brně, tam bydlí naše houslistka Frederika. Takže čtyři města, tři země. A kde jsem doma? Už ani nevím. Ale v Bratislavě jsem vyrostla a všichni z kapely jsme tam žili kromě našeho nového českého bubeníka. Teď je pro mě asi nejvíc doma v Berlíně, protože jsem se tam přesunula, studuju tam a celkem rychle jsem se tam zabydlela.
To věřím. O Berlínu se říká, že je takovou Mekkou pro umělce ve střední Evropě.
Dostala jsem se do komunity umělců, s kterými jsme natočili i náš titulní klip. Je to tam živé, i když je pandemie a jsem tam teprve od září, mám pocit, že se tam furt něco děje. I náš producent žije v Berlíně, takže s ním spolupracujeme nonstop. S dalšími kamarády filmaři jsme točili takový minidokument pro Slovenskou televizi. Takže momentálně je pro mě doma v Berlíně, ale v každém městě jsem prožila kus svého života, všechna města mám ráda a ráda se tam vracím. Takže domov je u mě variabilní pojem.
Jak už jsi nakousla, pracujete s německými producenty. V čem je jejich největší přínos?
Po vydání debutu jsme chtěli pracovat s nějakým zahraničním producentem, protože jsme se chtěli vyhnout zvukové podobnosti s tím, co vychází na naší malinké scéně. Od našeho vzniku jsme se věnovali hudebnímu exportu. Táhlo nás to stále do zahraničí. Řešili jsme více producentů, ale pak jsme dostali tip na Drewa Deala. Velmi rychle to klaplo. Když jsem k němu poprvé přijela, říkal mi, že se mu zdála písnička, a začal mi hrát melodii. Měla jsem připravených několik nepoužitých textů. Za den jsme to spojili do skladby “Satisfied”, která je na albu. Bylo to magické. Hned jsem pochopila, že je to něco speciálního a že to bude fungovat. Spolupracujeme tak spolu už dva roky, na tomto albu, ale i na pár singlech předtím. Momentálně spolu píšeme třetí desku Tolstoys, druhou s ním.
Sotva vyšla čerstvá studiovka, už přemýšlíte nad další?
Už je napsaných pět písní, chceme jich ale napsat víc, než jich pak na albu reálně bude, abychom mohli vybírat.
Tolstoys
Tolstoys je kapela okolo zpěvačky a skladatelky Ely Tolstove a baskytaristy Michala Smetany. Dalšími členy jsou Matej Herceg (elektronika a perkuse), Lukáš Brabec (bicí), Frederika Camastra (housle) a Pavol Rehák (klavír). Působí mezi třemi městy: Berlínem, Prahou a Bratislavou. Díky debutu “Botanika” (2017), na němž míchají dream pop s prvky akustické hudby a elektroniky, se kapele podařilo úspěšně etablovat na slovenské i české scéně. Novou etapou její existence je druhé album “Mirror Me”, které vyšlo letos.
Jezdívali jste i na showcasey, když ještě neřádil covid?
Hned po vydání alba “Botanika” jsme byli na více showcase festivalech. Vlastně poměrně záhy po tom, co jsme vznikli. Myslím, že to bylo velmi přínosné. Chodila jsem tam pak i jako delegátka. Díky tomu jsme si vytvořili celkem pevnou síť kontaktů. Na Drewa jsem dostala doporučení od kapely Darjeeling, s kterou jsem se střetla na Waves Vienna. V květnu s touto kapelou jedeme na slovensko-německé turné.
Na showcase festivalech se toho může hodně podařit, pokud se tam jde s jasným cílem. S Michalem jsme navíc i manažeři skupiny, takže jsme tam nechodili jen hrávat koncerty, ale i budovat síť kontaktů, poslouchat přednášky a učit se nové věci z oblasti hudebního byznysu. Kromě koncertů je vždy součástí těchto festivalů i konference. Jsou tam vždy přednášky, díky kterým jsem se stále něco nového naučila. Poznali jsme tam spoustu nových lidí, včetně novinářů. Když jsme tam ze začátku chodívali, neměli jsme vždy jasný cíl a jen jsme si naivně mysleli, že nás prostě někdo objeví. Takhle to už však dávno nefunguje. Práce v hudbě je běh na dlouhou trať, ale postupným budováním lze úspěchu docílit.
Zmínila jsi, že děláš manažerku skupině? Co to pro tebe obnáší?
Je to hodně rozmýšlení, plánování, logistiky se šesti lidmi v kapele a dalšími externími, co s námi spolupracují. Je to náročné dávat je dohromady termínově a zároveň jim dávat energii, aby věřili projektu. Na začátku v “Botanice” jsem to primárně dělala sama, při druhém albu jsem si rozdělila činnosti s Michalem, takže je na stejné pozici jako já. Oba dva jsme leadeři, manažeři, píšeme spolu, máme stejný autorský podíl. Je to o dost lehčí, když na to nejsem sama. I ostatní členové mají dílčí úkoly. Od určitého bodu se projekt rozrostl tak, že k němu musíme přistupovat jako k malé firmě – jeden člověk by to nedal.
Jaké je to mít partnera v kapele? Je to spíš výhoda, nebo nevýhoda?
Je to velmi náročné. Úžasné plus. Dali jsme se dohromady těsně před tím, co jsme vznikli jako kapela, takže spolupracovat pro nás bylo vlastně vždy přirozené. Během přípravy druhé desky jsme se rozešli, napsali jsme písničku “Chýbanie”. Je to autentická výpověď našeho rozchodu. Oba dva jsme pochopili, že skupina je jiná priorita. Je to něco jiného než náš vztah. Oba dva jsme v tom chtěli pokračovat a Michal začal projektu věnovat o mnoho víc energie než předtím. Začal se mnou být na vedoucí pozici, byli jsme v úzkém kontaktu a kapela náš vztah zachránila. Po půl roce, co jsme byli rozejití, jsme zjistili, že nám to spolu funguje, že to bez sebe jako partneři nedáváme a že se k sobě chceme vrátit. Má to hodně plusů. Nikdo mi nerozumí víc než on, ve vizích, v pocitech, v hudbě. Je dobré mít při sobě někoho takto blízkého, který chápe všechny emoce, které ze mě srší. Jsme dobrý tým, jsme dobří spolupracovníci, funguje nám to spolu. Je náročné oddělovat pracovní část od osobního života. Strašně s tím bojujeme. Často naše rozhovory spadnou do toho, že na rande řešíme kapelu. Snažíme se to oddělovat, protože je to psychicky náročné a nechceme vyhořet.
Nově sestavu Tolstoys tvoří šestice muzikantů – před nedávnem jste přijali druhého bubeníka. Jeden vám už nestačil?
Matěj nám během pandemie říkal, že začínal jako perkusionista a na bicí začal hrát kvůli nám. Prý se nadále nevidí v této pozici a že by ho bavilo dotvářet celkový zvuk. V tu dobu jsme chtěli přejít na hraní s backing tracky. Říkal, že by ho bavilo hrát na perkuse a přitom obstarávat všechny backing tracky a elektronické věci. Vyšli jsme mu vstříc, zůstal v kapele a jeho post zastává Lukáš Brabec, který hraje na klasickou sadu. Dobře to funguje, umíme hrát v šesti, ale tím, že máme backing tracky, umíme hrát i jako čtveřice (Michal, já, Matěj a Lukáš), což je v některých případech skladnější a praktičtější.
V Berlíně studuješ hudbu?
Studuju obor Kompozice populární hudby na BIMM institutu v Berlíně.
Využíváš tuto teorii poté v praxi?
Není to úplně teorie, studovala jsem předtím na VŠMU a na HAMU, kde jsem studovala hudební management, dramaturgii a produkci. Tam bylo hodně teorie, soustředěné vše na klasickou hudbu. Je to dobré to znát, ale vždy jsem chtěla studovat populární hudbu. Když už tam přijde člověk studovat magisterské studium, většinou už má nějaký projekt, vizi, na které pracuje. Funguje to tak, že mám jeden hlavní předmět v jednom semestru, ale ostatní předměty si vybírám sama. Můj magisterský projekt bude naše třetí album. Pokračuju v tom, co jsme dělali s Tolstoys, ale konečně můžu věnovat hudbě sto procent času, nemusím studovat něco jiného, pracovat na něčem jiném. Mám spoustu feedbacků ze školy tím, že jsem v kontaktu se spolužáky, hudebníky, profesory, a to mi hodně dává.
V čem se lišily přípravy druhé desky od debutu?
Debutové album byla moje výpověď, když jsem psala písničky na něj, měla jsem šestnáct sedmnáct roků. Bylo to naivní, zasněné. Bylo těžké něco napsat, proces tvorby byl jiný. Tvořila jsem sama, protože jsem se styděla mluvit o svých emocích, myslela si, že jim nikdo krom mě nemůže rozumět. Na druhé řadovce jsem pochopila, že to tak není. Když je komunikace otevřená, dá se tvořit ve vícero lidech. Teď to probíhalo tak, že jsme některé songy napsali jako celá kapela. Většinou píšeme v autorské trojici, já, Michal a producent Drew. Stali jsme se velmi blízkými. Je mezi námi velmi silná kreativní energie. Už se nestydím mluvit o tom, co cítím. Mám pocit, že jsme mezi sebou tak otevření, jak jsem nikdy s nikým nebyla. Tím pádem kreativita, tvořivý proces nemá meze, každý může povídat, co chce, přinést nápad, který chce, a společně na tom pracujeme. Dělá to tu tvorbu odvážnější a zajímavější, když na ní dělá víc lidí. Změnil se proces selekce, toho, kolik toho vytvoříme a co chceme nakonec nahrávat.
První album jsme potřebovali natočit a vydat rychle, protože jsme měli hype na Slovensku. Něco jsem napsala a letěli jsme s tím hned do studia, nahráli jsme to bez jakýchkoliv obav. Ale je to i dobře. Debut byl díky tomu velmi autentická výpověď, zněl přesně tak, jak jsme jej ve studiu natočili. Na druhém albu jsme se hodně zamýšleli nad tím, jak budou písničky znít, hodně jsme je přetvářeli a víc jsme se soustředili na stadia psaní a předprodukce, než jsme to šli nahrávat. A pak taky zvukovost. První deska je inspirovaná tím, co jsem tehdy poslouchala, byla to převážně islandská hudba. Druhá je jiná, byla inspirována velkými, silnými zpěvačkami, jako jsou například Kate Bush, FKA Twigs nebo Sevdaliza.
Čím tě inspirují?
Tím, jak pracují s hlasem a jak to dokážou prodat posluchači. To platí pro všechny tři zmíněné. Takovou Kate Bush jsme zároveň poslouchali hodně při tvorbě tohoto alba. V jejích písních jsem slyšela výraznou basu, kterou jsem nemohla blíže identifikovat. Michal mi pověděl, že to je flat basa. Její zvuk se nám hodně líbil, proto je bezpražcová basa na “Mirror Me” velmi výrazný prvek. Krom toho, že tam je můj zasněný hlas, je basa výrazná spolu s casio synťáky, které jsme našli všude možně doma z dětství.
Album vznikalo v horské chatičce v Tatrách. Odrazilo se do něj nějak toto místo?
Jeli jsme nehrávat na chatu, kterou jsme si půjčili od kámošů, protože ve studiu jsme měli vždy pocit, že jsme časově omezení platbami za hodiny, a nechtěli jsme být ve stresu. Udělali jsme si tam studio, půjčili si techniku a natáčeli. Zároveň jsme tam i některé skladby tvořili. Bylo to hrozně volné, pracovali jsme tam 14 až 16 hodin denně bez přestávky. Před chatou byl potůček a všude okolo hory, to nás okamžitě nabylo energií a mohli jsme pracovat dál. To místo a jeho akustika jsou na albu určitě slyšet, například mystično hor zní v úvodu “Skin Hunger”, kde se začíná flétnami koncovkami.
“Mirror Me” je druhá vaše studiovka a vyšla 22. 2. 2022. Věříte symboliku čísel?
To ani ne, chtěli jsme, aby si to spíš lidi zapamatovali. Symbolika je pěkná, je to magické datum, ale mám pocit, že lidé byli přesyceni informacemi a vším, co se dělo okolo. Chtěli jsme zachytit jejich pozornost, zjednodušit jim to. Od května jsme každý měsíc, vždy 22. den něco vydávali, každé dva měsíce singl s klipem. Klipy jsme připravili ke každé písni z desky a mezitím vždy vyšel remix.
Proč jste se rozhodli, že uděláte ke každé písni video?
Album jsme měli asi rok v šuplíku, ale nechtěli jsme ho vydávat předtím, než budeme připraveni s ním vyrazit na turné. Nastal tam velký prostor pro vydávací taktiku, a tak nás napadlo, že uděláme ke každému songu klip. Pracovali jsme s deseti různými vizuálními umělci, což bylo úžasné. Každý si vybral jinou techniku zpracování. Výsledné vizuály tak nemají společné znaky. Každý si vybral písničku, my jsme k tomu pověděli své vjemy, ale dali jsme jim volnou ruku. Jediné zadání bylo, aby s tím byli oni spokojení, protože tak se to bude líbit i nám. A tak to i bylo. Při vydání desky vyšel šestý klip v pořadí, a to k titulní skladbě. V něm je zajímavé, že každá nová scéna symbolizuje jednu píseň z alba. Vždy ji uvádí znak songy, takový piktogram. A ti popeláři, s kterými se objímáme na konci, jsou náš producent a mastering inženýr. Jsou to nejbližší spolupracovníci, kteří s námi desku tvořili.
Prý jste měli v plánu mít i merch ke každé písni, je to pravda?
K singlu byl klip a speciální focení, k tomu byl remix a ještě jsme chtěli dělat i merch. U prvních dvou se to povedlo, ale pak jsme pochopili, že toho na nás je už příliš, a tohoto nápadu se vzdali. Teď vychází merch k celému albu, klasika trička, kšiltovky, tetovačky, CD, LP.
Tetovačky v klasickém merchi moc nebývají. Jak vás to napadlo? Máš ty sama nějaké tetování?
Nemám, ani nikdo z kapely, tak možná proto. Udělali jsme si aspoň tahle dočasná s piktogramy jednotlivých songů.
Zaujal mě i přebal desky. Je na té fotce paruka?
To mám klobouk a umělé prodloužené vlasy. Grafiku dělala Kristýna Kuliková, fotila Iryna Drahun. Album i jeho téma jsou magické, proto nám návrhářka Dominika Kozáková na míru vyrobila tento čarodějnický klobouk.
Tématem nahrávky je hledání vlastní identity…?
Má to dva významy. Hlavní koncept je spojený s tím, že od “Botaniky” po “Mirror Me” jsme dospívali a z teenagerů se pomalu stávali dospěláci, řešili jsme klasicky první velké lásky, rozchody, odstěhování od rodičů, stěhování do velkého města. Zkoumali jsme známou teorii, že každý z nás je zrcadlo nějakých situací, lidí, které jsme potkali, a zrcadlíme to, co se nám přihodilo. Idea se nám úplně nelíbila, přišlo nám to neromantické. Aby člověk byl autentický a originální, aby byl sám sebou, musí vystoupit z toho svého já, zažít nějakou sebereflexi, podívat se na svoje emoce zvenku a až potom může konečně zrcadlit sám sebe. To byla idea alba, tohle jsme prožívali. Poprvé jsme vystoupili z vlastní komfortní zóny a začali chápat, kdo opravdu jsme. Přehodnotili jsme si život a mám pocit, že až teď jsme dospělí a o hodně víc zrcadlíme sami sebe. Víme, kdo jsme, jako lidé, ale i jako kapela. Známe svou identitu. První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítaná… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.
Jak jsi přehodnotila sama sebe? Jaká jsi byla předtím?
Předtím jsem nad tím tolik nepřemýšlela, jen jsem se vezla. Lítala jsem na vlnách, které mi přišly do života. Mezi 20 až 23 roky jsem se začala víc zamýšlet nad tím, co se děje v mém životě. Písničky sloužily jako prostředek, jak se s některými věcmi vyrovnat. “Chýbanie” jsme napsali těsně po rozchodu s Michalem. Napsali jsme ji spolu a je to autentická výpověď toho, co se dělo. “Gentle” s tanečním klipem je o hledání moji ženskosti. Necítila jsem se nikdy moc žensky, a proto jsem si dala výzvu nacvičit taneční choreografii a odtancovat ji v klipu sólo, přestože jsem netanečnice. Cvičila jsem to čtyři měsíce. Skladby zachytávají velmi osobní příběhy, které jsme prožívali. Každá z nich má svůj vlastní vesmír. Jak jsme to prožívali, překlopilo se to do písniček, proto “Mirror Me”. Druhou linii opisuje titulní song. Je o tom, že album je hodně ovlivněné našim rozchodem, tím, jak jsme byli rozdělení a jak jsme se dali zase dohromady. V některých situacích jsme se cítili jako jeden člověk, nebyli jsme spolu, ale děly se nám stejné věci a my jsme cítili to samé.
O ženskosti zpívá poslední dobou čím dál víc interpretek. Nechala ses tímto trendem v písni “Gentle” inspirovat?
Myslím, že je to důležité téma ženskosti, sebelásky, protože hodně žen to řeší, má s tím problém. Byla to však velmi osobní výpověď, kterou jsem napsala primárně podle toho, co jsem tehdy sama prožívala. Trendy se moc neřídím.
S tímto songem bodujete v playlistu EQUAL mezinárodního Spotify. Co to pro tebe znamená?
Z toho máme velkou radost. Spotify mě pro měsíc březen vybralo za ambasadorku česko-slovenského playlistu EQUAL, což znamená, že se objevím na jeho titulce, ale zároveň se naše píseň dostane i do Global Equal playlistu. Fotky ambasadorek z celého světa se budou 22. března promítat na billboardu na Times Square. Je velmi důležité, že existují platformy jako tato, které podporují ženské umělkyně. Někdo vidí, jak pracujeme a že nás to baví. Mám totiž pocit, že hudební sektor je prostředí stále velmi mužské a muži ovládané.
Netajíte se tím, že jste taková ambiciózní skupina. Co byste rádi dokázali?
Velmi nás baví téma exportu, proto jsme hned jezdili na showcase festivaly. Od začátku jsme měli sen být tou kapelou, které se export podaří a která bude známá po Evropě a dostane příležitost zahrát si na velkých evropských festivalech. Ale je to sen a běh na dlouhou trať. Snažíme se vše dělat postupně a nepředbíhat. Nejprve jsme začali na Slovensku, a když jsme cítili, že máme celkem pevnou půdu pod nohama, posunuli jsme se do Česka a poznávali zdejší scénu. Po třech letech jsem se přestěhovala do Berlína a teď se snažím objevovat tamní prostředí. Vše má svůj čas a uvidíme, kam se to posune. Sny máme, jsou velké a věříme jim. Nejhlavnější je ale to, že nás to baví.
Je pro vás důležitá vizuální stránka?
Velmi. Vždy jsem kapelu brala jako multižánrový projekt. Základ samozřejmě vždy byla a je hudba. Ale vizuální stránka je pro nás důležitá, protože já s Michalem se celkem extravagantně oblékáme. Máme rádi věci od designérů, je nám to velmi blízké. Styl, který žijeme, přetavujeme na stagei. Když píšu hudbu, často mě napadají rovnou vizuální obrazy, scény, situace. Tím pádem jde vše přirozeně a všechno se to propojuje.
V tom máte mé určité sympatie, sama totiž miluju sekáče.
Nakupuju převážně tam. Jezdím často do Prahy, v Berlíně je to tam často vybrakované a hrozně drahé. Mám ráda vintage sekce od Textile House. Taky ráda podporuju lokální designéry, je to pro mě lepší než si něco koupit ve fast fashion řetězcích.
Co se týká crazy nápadů, v klipu k “Describe Me Name” jste natáčeli falešnou svatbu v Berlíně.
Zrovna jsme nahrávali v Berlíně. Producent potřeboval jeden den pracovat na něčem jiném, a tak jsme měli jeden den volna. Chtěli jsme toho využít a něco natočit. Vymysleli jsme koncept, zašli do sekáče koupit svatební šaty, které stály jedno euro. Začali jsme dělat takové cringe věci, které by se mohly dělat na svatbě, koupili jsme želé dort, šampaňské, plavili se na lodi a lidi nám gratulovali. Mysleli si totiž, že je to pravda. Byla to zajímavá zkušenost a bylo to dost střelené.
Písnička “Dokola” je o depkách, které nevyřeší alkohol ani drogy. Byli jste někdy taky tak někdy zacykleni, že jste v těchto věcech hledali svoji pomyslnou útěchu?
Je to o party životě, který umí být nekonečný, když je člověk v depresi a snaží se alkoholem zachránit.
Prožila jsi to i ty sama?
Když jsme se rozešli s Michalem, oba dva jsme chodili celkem dost na party, ale ne tak intenzivně.
V “Cigarette Tongue” přirovnáváte ztrátu milované osoby k vydechnutí kouře. Jak vás to napadlo?
Spontánní písnička, která nevznikla na základě žádné konkrétní události, jen z pocitu odchodu – může to být odchod partnera, když se ráno vzbudíme a ten druhý už tam není, nebo odchod otce rodiny, kdy řekne, že si jde koupit cigára, a už se nikdy nevrátí. Chtěli jsme zachytit celkově smutek z náhlé ztráty. Tato písnička ale nebyla napsaná na žádnou konkrétní událost, ale dá se aplikovat na spoustu věcí, které jsme prožili.
V klipu ke “Skin Hunger (We Are Human Beings)” jste měli zvířecí masky. Proč?
Song zní až naturálně, používáme tam tradiční slovenské flétny – koncovky. Celkově jsme chtěli vytvořit něco, co bude zajímavé, ale zároveň společné… takovou komunitu. Natáčení probíhalo tak, že jsme zavolali kamarádům, vzali si masky a opékali jsme. Vlastně jsme měli oslavu u jezera, kterou naši kamarádi Terezka Smetanová a Peter Podolský natáčeli.
A co další videa?
Jak jsem zmínila dřív, pro každé byla použitá jiná technika. V “Chýbanie” nás udělali jako virtuální avatary v gamingovém programu. “Skin Hunger” byl vyskládaný z analogových fotek, proto tam jsou pohyby ve stylu gifka. “Mirrror Me” vznikl v Berlíně, kde lidé běžně na ulicích nechávají nábytek, aby si ho ostatní vzali na další použití. V této souvislosti nás napadlo: co kdyby tam někdo nechal velké zrcadlo? Co by se stalo, když by kolem chodili lidé a každý by v tom viděl něco jiného? Byli tam kamarádi, jejich kamarádi a vznikla z toho taková komunita. Díky tomu jsem měla i pocit rychlého přijetí v Berlíně. Klip byl takovým dárkem na přivítanou.
We would love to give thanks to the writer of this article for this incredible material
";}s:7:"summary";s:764:"Tolstoys vydali dlouho očekávané druhé album “Mirror Me”, jehož ústředním tématem je hledání vlastní identity. A tak jsme si popovídali s autorkou a hlavní tváří kapely Elou Tolstovou: “První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítané… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.” Jste formace rozkročená mezi Prahou, Berlínem ... Read more";s:12:"atom_content";s:27759:"
Tolstoys vydali dlouho očekávané druhé album “Mirror Me”, jehož ústředním tématem je hledání vlastní identity. A tak jsme si popovídali s autorkou a hlavní tváří kapely Elou Tolstovou: “První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítané… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.”
Jste formace rozkročená mezi Prahou, Berlínem a Bratislavou. Kde je pro vás doma?
Ještě i v Brně, tam bydlí naše houslistka Frederika. Takže čtyři města, tři země. A kde jsem doma? Už ani nevím. Ale v Bratislavě jsem vyrostla a všichni z kapely jsme tam žili kromě našeho nového českého bubeníka. Teď je pro mě asi nejvíc doma v Berlíně, protože jsem se tam přesunula, studuju tam a celkem rychle jsem se tam zabydlela.
To věřím. O Berlínu se říká, že je takovou Mekkou pro umělce ve střední Evropě.
Dostala jsem se do komunity umělců, s kterými jsme natočili i náš titulní klip. Je to tam živé, i když je pandemie a jsem tam teprve od září, mám pocit, že se tam furt něco děje. I náš producent žije v Berlíně, takže s ním spolupracujeme nonstop. S dalšími kamarády filmaři jsme točili takový minidokument pro Slovenskou televizi. Takže momentálně je pro mě doma v Berlíně, ale v každém městě jsem prožila kus svého života, všechna města mám ráda a ráda se tam vracím. Takže domov je u mě variabilní pojem.
Jak už jsi nakousla, pracujete s německými producenty. V čem je jejich největší přínos?
Po vydání debutu jsme chtěli pracovat s nějakým zahraničním producentem, protože jsme se chtěli vyhnout zvukové podobnosti s tím, co vychází na naší malinké scéně. Od našeho vzniku jsme se věnovali hudebnímu exportu. Táhlo nás to stále do zahraničí. Řešili jsme více producentů, ale pak jsme dostali tip na Drewa Deala. Velmi rychle to klaplo. Když jsem k němu poprvé přijela, říkal mi, že se mu zdála písnička, a začal mi hrát melodii. Měla jsem připravených několik nepoužitých textů. Za den jsme to spojili do skladby “Satisfied”, která je na albu. Bylo to magické. Hned jsem pochopila, že je to něco speciálního a že to bude fungovat. Spolupracujeme tak spolu už dva roky, na tomto albu, ale i na pár singlech předtím. Momentálně spolu píšeme třetí desku Tolstoys, druhou s ním.
Sotva vyšla čerstvá studiovka, už přemýšlíte nad další?
Už je napsaných pět písní, chceme jich ale napsat víc, než jich pak na albu reálně bude, abychom mohli vybírat.
Tolstoys
Tolstoys je kapela okolo zpěvačky a skladatelky Ely Tolstove a baskytaristy Michala Smetany. Dalšími členy jsou Matej Herceg (elektronika a perkuse), Lukáš Brabec (bicí), Frederika Camastra (housle) a Pavol Rehák (klavír). Působí mezi třemi městy: Berlínem, Prahou a Bratislavou. Díky debutu “Botanika” (2017), na němž míchají dream pop s prvky akustické hudby a elektroniky, se kapele podařilo úspěšně etablovat na slovenské i české scéně. Novou etapou její existence je druhé album “Mirror Me”, které vyšlo letos.
Jezdívali jste i na showcasey, když ještě neřádil covid?
Hned po vydání alba “Botanika” jsme byli na více showcase festivalech. Vlastně poměrně záhy po tom, co jsme vznikli. Myslím, že to bylo velmi přínosné. Chodila jsem tam pak i jako delegátka. Díky tomu jsme si vytvořili celkem pevnou síť kontaktů. Na Drewa jsem dostala doporučení od kapely Darjeeling, s kterou jsem se střetla na Waves Vienna. V květnu s touto kapelou jedeme na slovensko-německé turné.
Na showcase festivalech se toho může hodně podařit, pokud se tam jde s jasným cílem. S Michalem jsme navíc i manažeři skupiny, takže jsme tam nechodili jen hrávat koncerty, ale i budovat síť kontaktů, poslouchat přednášky a učit se nové věci z oblasti hudebního byznysu. Kromě koncertů je vždy součástí těchto festivalů i konference. Jsou tam vždy přednášky, díky kterým jsem se stále něco nového naučila. Poznali jsme tam spoustu nových lidí, včetně novinářů. Když jsme tam ze začátku chodívali, neměli jsme vždy jasný cíl a jen jsme si naivně mysleli, že nás prostě někdo objeví. Takhle to už však dávno nefunguje. Práce v hudbě je běh na dlouhou trať, ale postupným budováním lze úspěchu docílit.
Zmínila jsi, že děláš manažerku skupině? Co to pro tebe obnáší?
Je to hodně rozmýšlení, plánování, logistiky se šesti lidmi v kapele a dalšími externími, co s námi spolupracují. Je to náročné dávat je dohromady termínově a zároveň jim dávat energii, aby věřili projektu. Na začátku v “Botanice” jsem to primárně dělala sama, při druhém albu jsem si rozdělila činnosti s Michalem, takže je na stejné pozici jako já. Oba dva jsme leadeři, manažeři, píšeme spolu, máme stejný autorský podíl. Je to o dost lehčí, když na to nejsem sama. I ostatní členové mají dílčí úkoly. Od určitého bodu se projekt rozrostl tak, že k němu musíme přistupovat jako k malé firmě – jeden člověk by to nedal.
Jaké je to mít partnera v kapele? Je to spíš výhoda, nebo nevýhoda?
Je to velmi náročné. Úžasné plus. Dali jsme se dohromady těsně před tím, co jsme vznikli jako kapela, takže spolupracovat pro nás bylo vlastně vždy přirozené. Během přípravy druhé desky jsme se rozešli, napsali jsme písničku “Chýbanie”. Je to autentická výpověď našeho rozchodu. Oba dva jsme pochopili, že skupina je jiná priorita. Je to něco jiného než náš vztah. Oba dva jsme v tom chtěli pokračovat a Michal začal projektu věnovat o mnoho víc energie než předtím. Začal se mnou být na vedoucí pozici, byli jsme v úzkém kontaktu a kapela náš vztah zachránila. Po půl roce, co jsme byli rozejití, jsme zjistili, že nám to spolu funguje, že to bez sebe jako partneři nedáváme a že se k sobě chceme vrátit. Má to hodně plusů. Nikdo mi nerozumí víc než on, ve vizích, v pocitech, v hudbě. Je dobré mít při sobě někoho takto blízkého, který chápe všechny emoce, které ze mě srší. Jsme dobrý tým, jsme dobří spolupracovníci, funguje nám to spolu. Je náročné oddělovat pracovní část od osobního života. Strašně s tím bojujeme. Často naše rozhovory spadnou do toho, že na rande řešíme kapelu. Snažíme se to oddělovat, protože je to psychicky náročné a nechceme vyhořet.
Nově sestavu Tolstoys tvoří šestice muzikantů – před nedávnem jste přijali druhého bubeníka. Jeden vám už nestačil?
Matěj nám během pandemie říkal, že začínal jako perkusionista a na bicí začal hrát kvůli nám. Prý se nadále nevidí v této pozici a že by ho bavilo dotvářet celkový zvuk. V tu dobu jsme chtěli přejít na hraní s backing tracky. Říkal, že by ho bavilo hrát na perkuse a přitom obstarávat všechny backing tracky a elektronické věci. Vyšli jsme mu vstříc, zůstal v kapele a jeho post zastává Lukáš Brabec, který hraje na klasickou sadu. Dobře to funguje, umíme hrát v šesti, ale tím, že máme backing tracky, umíme hrát i jako čtveřice (Michal, já, Matěj a Lukáš), což je v některých případech skladnější a praktičtější.
V Berlíně studuješ hudbu?
Studuju obor Kompozice populární hudby na BIMM institutu v Berlíně.
Využíváš tuto teorii poté v praxi?
Není to úplně teorie, studovala jsem předtím na VŠMU a na HAMU, kde jsem studovala hudební management, dramaturgii a produkci. Tam bylo hodně teorie, soustředěné vše na klasickou hudbu. Je to dobré to znát, ale vždy jsem chtěla studovat populární hudbu. Když už tam přijde člověk studovat magisterské studium, většinou už má nějaký projekt, vizi, na které pracuje. Funguje to tak, že mám jeden hlavní předmět v jednom semestru, ale ostatní předměty si vybírám sama. Můj magisterský projekt bude naše třetí album. Pokračuju v tom, co jsme dělali s Tolstoys, ale konečně můžu věnovat hudbě sto procent času, nemusím studovat něco jiného, pracovat na něčem jiném. Mám spoustu feedbacků ze školy tím, že jsem v kontaktu se spolužáky, hudebníky, profesory, a to mi hodně dává.
V čem se lišily přípravy druhé desky od debutu?
Debutové album byla moje výpověď, když jsem psala písničky na něj, měla jsem šestnáct sedmnáct roků. Bylo to naivní, zasněné. Bylo těžké něco napsat, proces tvorby byl jiný. Tvořila jsem sama, protože jsem se styděla mluvit o svých emocích, myslela si, že jim nikdo krom mě nemůže rozumět. Na druhé řadovce jsem pochopila, že to tak není. Když je komunikace otevřená, dá se tvořit ve vícero lidech. Teď to probíhalo tak, že jsme některé songy napsali jako celá kapela. Většinou píšeme v autorské trojici, já, Michal a producent Drew. Stali jsme se velmi blízkými. Je mezi námi velmi silná kreativní energie. Už se nestydím mluvit o tom, co cítím. Mám pocit, že jsme mezi sebou tak otevření, jak jsem nikdy s nikým nebyla. Tím pádem kreativita, tvořivý proces nemá meze, každý může povídat, co chce, přinést nápad, který chce, a společně na tom pracujeme. Dělá to tu tvorbu odvážnější a zajímavější, když na ní dělá víc lidí. Změnil se proces selekce, toho, kolik toho vytvoříme a co chceme nakonec nahrávat.
První album jsme potřebovali natočit a vydat rychle, protože jsme měli hype na Slovensku. Něco jsem napsala a letěli jsme s tím hned do studia, nahráli jsme to bez jakýchkoliv obav. Ale je to i dobře. Debut byl díky tomu velmi autentická výpověď, zněl přesně tak, jak jsme jej ve studiu natočili. Na druhém albu jsme se hodně zamýšleli nad tím, jak budou písničky znít, hodně jsme je přetvářeli a víc jsme se soustředili na stadia psaní a předprodukce, než jsme to šli nahrávat. A pak taky zvukovost. První deska je inspirovaná tím, co jsem tehdy poslouchala, byla to převážně islandská hudba. Druhá je jiná, byla inspirována velkými, silnými zpěvačkami, jako jsou například Kate Bush, FKA Twigs nebo Sevdaliza.
Čím tě inspirují?
Tím, jak pracují s hlasem a jak to dokážou prodat posluchači. To platí pro všechny tři zmíněné. Takovou Kate Bush jsme zároveň poslouchali hodně při tvorbě tohoto alba. V jejích písních jsem slyšela výraznou basu, kterou jsem nemohla blíže identifikovat. Michal mi pověděl, že to je flat basa. Její zvuk se nám hodně líbil, proto je bezpražcová basa na “Mirror Me” velmi výrazný prvek. Krom toho, že tam je můj zasněný hlas, je basa výrazná spolu s casio synťáky, které jsme našli všude možně doma z dětství.
Album vznikalo v horské chatičce v Tatrách. Odrazilo se do něj nějak toto místo?
Jeli jsme nehrávat na chatu, kterou jsme si půjčili od kámošů, protože ve studiu jsme měli vždy pocit, že jsme časově omezení platbami za hodiny, a nechtěli jsme být ve stresu. Udělali jsme si tam studio, půjčili si techniku a natáčeli. Zároveň jsme tam i některé skladby tvořili. Bylo to hrozně volné, pracovali jsme tam 14 až 16 hodin denně bez přestávky. Před chatou byl potůček a všude okolo hory, to nás okamžitě nabylo energií a mohli jsme pracovat dál. To místo a jeho akustika jsou na albu určitě slyšet, například mystično hor zní v úvodu “Skin Hunger”, kde se začíná flétnami koncovkami.
“Mirror Me” je druhá vaše studiovka a vyšla 22. 2. 2022. Věříte symboliku čísel?
To ani ne, chtěli jsme, aby si to spíš lidi zapamatovali. Symbolika je pěkná, je to magické datum, ale mám pocit, že lidé byli přesyceni informacemi a vším, co se dělo okolo. Chtěli jsme zachytit jejich pozornost, zjednodušit jim to. Od května jsme každý měsíc, vždy 22. den něco vydávali, každé dva měsíce singl s klipem. Klipy jsme připravili ke každé písni z desky a mezitím vždy vyšel remix.
Proč jste se rozhodli, že uděláte ke každé písni video?
Album jsme měli asi rok v šuplíku, ale nechtěli jsme ho vydávat předtím, než budeme připraveni s ním vyrazit na turné. Nastal tam velký prostor pro vydávací taktiku, a tak nás napadlo, že uděláme ke každému songu klip. Pracovali jsme s deseti různými vizuálními umělci, což bylo úžasné. Každý si vybral jinou techniku zpracování. Výsledné vizuály tak nemají společné znaky. Každý si vybral písničku, my jsme k tomu pověděli své vjemy, ale dali jsme jim volnou ruku. Jediné zadání bylo, aby s tím byli oni spokojení, protože tak se to bude líbit i nám. A tak to i bylo. Při vydání desky vyšel šestý klip v pořadí, a to k titulní skladbě. V něm je zajímavé, že každá nová scéna symbolizuje jednu píseň z alba. Vždy ji uvádí znak songy, takový piktogram. A ti popeláři, s kterými se objímáme na konci, jsou náš producent a mastering inženýr. Jsou to nejbližší spolupracovníci, kteří s námi desku tvořili.
Prý jste měli v plánu mít i merch ke každé písni, je to pravda?
K singlu byl klip a speciální focení, k tomu byl remix a ještě jsme chtěli dělat i merch. U prvních dvou se to povedlo, ale pak jsme pochopili, že toho na nás je už příliš, a tohoto nápadu se vzdali. Teď vychází merch k celému albu, klasika trička, kšiltovky, tetovačky, CD, LP.
Tetovačky v klasickém merchi moc nebývají. Jak vás to napadlo? Máš ty sama nějaké tetování?
Nemám, ani nikdo z kapely, tak možná proto. Udělali jsme si aspoň tahle dočasná s piktogramy jednotlivých songů.
Zaujal mě i přebal desky. Je na té fotce paruka?
To mám klobouk a umělé prodloužené vlasy. Grafiku dělala Kristýna Kuliková, fotila Iryna Drahun. Album i jeho téma jsou magické, proto nám návrhářka Dominika Kozáková na míru vyrobila tento čarodějnický klobouk.
Tématem nahrávky je hledání vlastní identity…?
Má to dva významy. Hlavní koncept je spojený s tím, že od “Botaniky” po “Mirror Me” jsme dospívali a z teenagerů se pomalu stávali dospěláci, řešili jsme klasicky první velké lásky, rozchody, odstěhování od rodičů, stěhování do velkého města. Zkoumali jsme známou teorii, že každý z nás je zrcadlo nějakých situací, lidí, které jsme potkali, a zrcadlíme to, co se nám přihodilo. Idea se nám úplně nelíbila, přišlo nám to neromantické. Aby člověk byl autentický a originální, aby byl sám sebou, musí vystoupit z toho svého já, zažít nějakou sebereflexi, podívat se na svoje emoce zvenku a až potom může konečně zrcadlit sám sebe. To byla idea alba, tohle jsme prožívali. Poprvé jsme vystoupili z vlastní komfortní zóny a začali chápat, kdo opravdu jsme. Přehodnotili jsme si život a mám pocit, že až teď jsme dospělí a o hodně víc zrcadlíme sami sebe. Víme, kdo jsme, jako lidé, ale i jako kapela. Známe svou identitu. První album, to jsem byla já, takové vágní, rozlítaná… Teď mám pocit, že je to takové vážnější. Víc víme, co děláme.
Jak jsi přehodnotila sama sebe? Jaká jsi byla předtím?
Předtím jsem nad tím tolik nepřemýšlela, jen jsem se vezla. Lítala jsem na vlnách, které mi přišly do života. Mezi 20 až 23 roky jsem se začala víc zamýšlet nad tím, co se děje v mém životě. Písničky sloužily jako prostředek, jak se s některými věcmi vyrovnat. “Chýbanie” jsme napsali těsně po rozchodu s Michalem. Napsali jsme ji spolu a je to autentická výpověď toho, co se dělo. “Gentle” s tanečním klipem je o hledání moji ženskosti. Necítila jsem se nikdy moc žensky, a proto jsem si dala výzvu nacvičit taneční choreografii a odtancovat ji v klipu sólo, přestože jsem netanečnice. Cvičila jsem to čtyři měsíce. Skladby zachytávají velmi osobní příběhy, které jsme prožívali. Každá z nich má svůj vlastní vesmír. Jak jsme to prožívali, překlopilo se to do písniček, proto “Mirror Me”. Druhou linii opisuje titulní song. Je o tom, že album je hodně ovlivněné našim rozchodem, tím, jak jsme byli rozdělení a jak jsme se dali zase dohromady. V některých situacích jsme se cítili jako jeden člověk, nebyli jsme spolu, ale děly se nám stejné věci a my jsme cítili to samé.
O ženskosti zpívá poslední dobou čím dál víc interpretek. Nechala ses tímto trendem v písni “Gentle” inspirovat?
Myslím, že je to důležité téma ženskosti, sebelásky, protože hodně žen to řeší, má s tím problém. Byla to však velmi osobní výpověď, kterou jsem napsala primárně podle toho, co jsem tehdy sama prožívala. Trendy se moc neřídím.
S tímto songem bodujete v playlistu EQUAL mezinárodního Spotify. Co to pro tebe znamená?
Z toho máme velkou radost. Spotify mě pro měsíc březen vybralo za ambasadorku česko-slovenského playlistu EQUAL, což znamená, že se objevím na jeho titulce, ale zároveň se naše píseň dostane i do Global Equal playlistu. Fotky ambasadorek z celého světa se budou 22. března promítat na billboardu na Times Square. Je velmi důležité, že existují platformy jako tato, které podporují ženské umělkyně. Někdo vidí, jak pracujeme a že nás to baví. Mám totiž pocit, že hudební sektor je prostředí stále velmi mužské a muži ovládané.
Netajíte se tím, že jste taková ambiciózní skupina. Co byste rádi dokázali?
Velmi nás baví téma exportu, proto jsme hned jezdili na showcase festivaly. Od začátku jsme měli sen být tou kapelou, které se export podaří a která bude známá po Evropě a dostane příležitost zahrát si na velkých evropských festivalech. Ale je to sen a běh na dlouhou trať. Snažíme se vše dělat postupně a nepředbíhat. Nejprve jsme začali na Slovensku, a když jsme cítili, že máme celkem pevnou půdu pod nohama, posunuli jsme se do Česka a poznávali zdejší scénu. Po třech letech jsem se přestěhovala do Berlína a teď se snažím objevovat tamní prostředí. Vše má svůj čas a uvidíme, kam se to posune. Sny máme, jsou velké a věříme jim. Nejhlavnější je ale to, že nás to baví.
Je pro vás důležitá vizuální stránka?
Velmi. Vždy jsem kapelu brala jako multižánrový projekt. Základ samozřejmě vždy byla a je hudba. Ale vizuální stránka je pro nás důležitá, protože já s Michalem se celkem extravagantně oblékáme. Máme rádi věci od designérů, je nám to velmi blízké. Styl, který žijeme, přetavujeme na stagei. Když píšu hudbu, často mě napadají rovnou vizuální obrazy, scény, situace. Tím pádem jde vše přirozeně a všechno se to propojuje.
V tom máte mé určité sympatie, sama totiž miluju sekáče.
Nakupuju převážně tam. Jezdím často do Prahy, v Berlíně je to tam často vybrakované a hrozně drahé. Mám ráda vintage sekce od Textile House. Taky ráda podporuju lokální designéry, je to pro mě lepší než si něco koupit ve fast fashion řetězcích.
Co se týká crazy nápadů, v klipu k “Describe Me Name” jste natáčeli falešnou svatbu v Berlíně.
Zrovna jsme nahrávali v Berlíně. Producent potřeboval jeden den pracovat na něčem jiném, a tak jsme měli jeden den volna. Chtěli jsme toho využít a něco natočit. Vymysleli jsme koncept, zašli do sekáče koupit svatební šaty, které stály jedno euro. Začali jsme dělat takové cringe věci, které by se mohly dělat na svatbě, koupili jsme želé dort, šampaňské, plavili se na lodi a lidi nám gratulovali. Mysleli si totiž, že je to pravda. Byla to zajímavá zkušenost a bylo to dost střelené.
Písnička “Dokola” je o depkách, které nevyřeší alkohol ani drogy. Byli jste někdy taky tak někdy zacykleni, že jste v těchto věcech hledali svoji pomyslnou útěchu?
Je to o party životě, který umí být nekonečný, když je člověk v depresi a snaží se alkoholem zachránit.
Prožila jsi to i ty sama?
Když jsme se rozešli s Michalem, oba dva jsme chodili celkem dost na party, ale ne tak intenzivně.
V “Cigarette Tongue” přirovnáváte ztrátu milované osoby k vydechnutí kouře. Jak vás to napadlo?
Spontánní písnička, která nevznikla na základě žádné konkrétní události, jen z pocitu odchodu – může to být odchod partnera, když se ráno vzbudíme a ten druhý už tam není, nebo odchod otce rodiny, kdy řekne, že si jde koupit cigára, a už se nikdy nevrátí. Chtěli jsme zachytit celkově smutek z náhlé ztráty. Tato písnička ale nebyla napsaná na žádnou konkrétní událost, ale dá se aplikovat na spoustu věcí, které jsme prožili.
V klipu ke “Skin Hunger (We Are Human Beings)” jste měli zvířecí masky. Proč?
Song zní až naturálně, používáme tam tradiční slovenské flétny – koncovky. Celkově jsme chtěli vytvořit něco, co bude zajímavé, ale zároveň společné… takovou komunitu. Natáčení probíhalo tak, že jsme zavolali kamarádům, vzali si masky a opékali jsme. Vlastně jsme měli oslavu u jezera, kterou naši kamarádi Terezka Smetanová a Peter Podolský natáčeli.
A co další videa?
Jak jsem zmínila dřív, pro každé byla použitá jiná technika. V “Chýbanie” nás udělali jako virtuální avatary v gamingovém programu. “Skin Hunger” byl vyskládaný z analogových fotek, proto tam jsou pohyby ve stylu gifka. “Mirrror Me” vznikl v Berlíně, kde lidé běžně na ulicích nechávají nábytek, aby si ho ostatní vzali na další použití. V této souvislosti nás napadlo: co kdyby tam někdo nechal velké zrcadlo? Co by se stalo, když by kolem chodili lidé a každý by v tom viděl něco jiného? Byli tam kamarádi, jejich kamarádi a vznikla z toho taková komunita. Díky tomu jsem měla i pocit rychlého přijetí v Berlíně. Klip byl takovým dárkem na přivítanou.
We would love to give thanks to the writer of this article for this incredible material
";s:14:"date_timestamp";i:1647675128;}i:8;a:11:{s:5:"title";s:99:"Sangiovanni: in arrivo il nuovo singolo… Soleil del Frande Fratello sarà protagonista del video?";s:4:"link";s:130:"https://bestmovies.movs.world/music/sangiovanni-in-arrivo-il-nuovo-singolo-soleil-del-frande-fratello-sara-protagonista-del-video/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 04:28:49 +0000";s:8:"category";s:78:"MusicarrivoDelFrandeFratellonuovoprotagonistaSangiovanniSarasingoloSoleilVideo";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=77599";s:11:"description";s:778:"Sangiovanni nuovo singolo. Tra un mese esatto uscirà il nuovo disco di Sangiovanni e l’artista ha iniziato a spargere degli spoiler sui propri canali social… nel frattempo, con Soleil del Grande Fratello Vip ultima edizione, i due si sono iniziati a seguire reciprocamente su Instagram. Il giovane vincitore della sezione canto dell’ultima edizione di Amici ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:3651:"
Sangiovanni nuovo singolo. Tra un mese esatto uscirà il nuovo disco di Sangiovanni e l’artista ha iniziato a spargere degli spoiler sui propri canali social… nel frattempo, con Soleil del Grande Fratello Vip ultima edizione, i due si sono iniziati a seguire reciprocamente su Instagram.
Il giovane vincitore della sezione canto dell’ultima edizione di Amici di Maria De Filippi è reduce da un anno di grandi riconoscimenti. Il suo primo EP, Sangiovanni, ha conquistato tre dischi di platino e in totale, tra singolo e album il cantautore è già arrivato a quota 18 dischi di platino e 3 dischi d’oro.
Non solo, Sangiovanni ha partecipato al Festival di Sanremo 2022dove si è classificato al posto con il brano Farfalle. Canzone certificata con il disco di platino per le oltre 100.000 unità che al momento è seconda solo al brano dei vincitori Mahmood e Blanco.
Insomma nonostante il grande successo del brano potrebbe essere il momento per lanciare un nuovo singolo.
Sangiovanni Nuovo singolo
Il prossimo 18 aprile uscirà su etichetta Sugar MusicCadere Volare, il primo album di Sangiovanni che sarà disponibile nei formati CD e vinile bianco. All’interno saranno presenti undici dodici canzoni di cui 11 inedite e il singolo Farfalle. Non è quindi al momento ben chiaro se nel disco saranno presenti anche i singoli Raggi gamma e Perso nel buio con Madame.
Nelle scorse ore il ragazzo ha postato i versi di quello che molto probabilmente potrebbe essere il testo di un nuovo brano con l’hashtag #spoiler. Ecco a seguire i veri:
“Eee lo sai lo sai lo sai se non sei sincera l’amore che mi dai non basterà mai“
Nella seconda storia, sempre accompagnata dall’hashtag #Spoiler compare la foto del sole nel cielo. Questo indizio, unito al fatto che l’artista e Soleil Sorge del Grande fratello Vip, hanno iniziato in questi giorni, con anche qualche scambio di like, sembrerebbe far pensare che la ragazza potrebbe essere coinvolte nel videoclip del brano. O almeno di questo sono i certi i suoi fan, i Solearmy.
Non ci resta che attendere le prossime settimane per scoprire di più al riguardo. Nel frattempo Sangiovanni ha partecipato al singolo di Mecna e CoCo lanciato la scorsa settimana, Tilt.
We want to thank the author of this article for this awesome material
";}s:7:"summary";s:778:"Sangiovanni nuovo singolo. Tra un mese esatto uscirà il nuovo disco di Sangiovanni e l’artista ha iniziato a spargere degli spoiler sui propri canali social… nel frattempo, con Soleil del Grande Fratello Vip ultima edizione, i due si sono iniziati a seguire reciprocamente su Instagram. Il giovane vincitore della sezione canto dell’ultima edizione di Amici ... Read more";s:12:"atom_content";s:3651:"
Sangiovanni nuovo singolo. Tra un mese esatto uscirà il nuovo disco di Sangiovanni e l’artista ha iniziato a spargere degli spoiler sui propri canali social… nel frattempo, con Soleil del Grande Fratello Vip ultima edizione, i due si sono iniziati a seguire reciprocamente su Instagram.
Il giovane vincitore della sezione canto dell’ultima edizione di Amici di Maria De Filippi è reduce da un anno di grandi riconoscimenti. Il suo primo EP, Sangiovanni, ha conquistato tre dischi di platino e in totale, tra singolo e album il cantautore è già arrivato a quota 18 dischi di platino e 3 dischi d’oro.
Non solo, Sangiovanni ha partecipato al Festival di Sanremo 2022dove si è classificato al posto con il brano Farfalle. Canzone certificata con il disco di platino per le oltre 100.000 unità che al momento è seconda solo al brano dei vincitori Mahmood e Blanco.
Insomma nonostante il grande successo del brano potrebbe essere il momento per lanciare un nuovo singolo.
Sangiovanni Nuovo singolo
Il prossimo 18 aprile uscirà su etichetta Sugar MusicCadere Volare, il primo album di Sangiovanni che sarà disponibile nei formati CD e vinile bianco. All’interno saranno presenti undici dodici canzoni di cui 11 inedite e il singolo Farfalle. Non è quindi al momento ben chiaro se nel disco saranno presenti anche i singoli Raggi gamma e Perso nel buio con Madame.
Nelle scorse ore il ragazzo ha postato i versi di quello che molto probabilmente potrebbe essere il testo di un nuovo brano con l’hashtag #spoiler. Ecco a seguire i veri:
“Eee lo sai lo sai lo sai se non sei sincera l’amore che mi dai non basterà mai“
Nella seconda storia, sempre accompagnata dall’hashtag #Spoiler compare la foto del sole nel cielo. Questo indizio, unito al fatto che l’artista e Soleil Sorge del Grande fratello Vip, hanno iniziato in questi giorni, con anche qualche scambio di like, sembrerebbe far pensare che la ragazza potrebbe essere coinvolte nel videoclip del brano. O almeno di questo sono i certi i suoi fan, i Solearmy.
Non ci resta che attendere le prossime settimane per scoprire di più al riguardo. Nel frattempo Sangiovanni ha partecipato al singolo di Mecna e CoCo lanciato la scorsa settimana, Tilt.
We want to thank the author of this article for this awesome material
";s:14:"date_timestamp";i:1647664129;}i:9;a:11:{s:5:"title";s:73:"Super guia Music Non Stop traz tributo a Sarajevo, volta da Jungle e mais";s:4:"link";s:109:"https://bestmovies.movs.world/music/super-guia-music-non-stop-traz-tributo-a-sarajevo-volta-da-jungle-e-mais/";s:2:"dc";a:1:{s:7:"creator";s:8:"Ann Moon";}s:7:"pubdate";s:31:"Sat, 19 Mar 2022 01:28:00 +0000";s:8:"category";s:48:"MusicGuiaJunglemaisSarajevoSupertraztributovolta";s:4:"guid";s:38:"https://bestmovies.movs.world/?p=77441";s:11:"description";s:646:"Curta Music Non Stop no Facebook Tributo a Sarajevo A Sarayevo, rolê mais underground de São Paulo deixou muitas saudades e trouxe muitas alegrias. E, após 10 anos fora do ar, vai rolar um tributo à festa e esse reencontro promete ser épico! Bandas e DJs que se apresentavam no famoso Sarajevo da Rua Augusta ... Read more";s:7:"content";a:1:{s:7:"encoded";s:25073:"
Curta Music Non Stop no Facebook
Tributo a Sarajevo
A Sarayevo, rolê mais underground de São Paulo deixou muitas saudades e trouxe muitas alegrias. E, após 10 anos fora do ar, vai rolar um tributo à festa e esse reencontro promete ser épico! Bandas e DJs que se apresentavam no famoso Sarajevo da Rua Augusta vão se reunir em um sunset de esquentar o coração com muita música e diversão. O evento será realizado neste sábado, dia 19 de março, a partir das 12h, seguindo todos os protocolos de segurança, portanto não esqueça sua máscara e carteirinha de vacinação.
A festa já começa às 12h para quem quiser chegar e aproveitar um almoço no restaurante dentro de um vagão de trem. Vai rolar também uma visita gratuita ao Museu da Imigração e passeio de Maria Fumaça (R$20 estudante, professores e idosos R$25 Inteira). Adquira o seu ingresso antecipado aqui por R$20. No portão o valor vai para R$40. Já a partir das 16h, o acesso para palco, pista e feira mix será aberto.
Augusta1385 – Tributo a Sarajevo 19 de Março de 2022 Nos Trilhos – Rua Visconde de Parnaíba nº1253 Mooca – São Paulo
A Jungle vem ao Brasil pela segunda vez para uma apresentação na Audio, em São Paulo nesta sexta, 19 e no Sacadura, no Rio (sábado, 20). O debut da banda no país tropical foi em 2015, quando tocaram no Lollapalooza aqui na cidade concreto e no Circo Voador, no Rio.
São Paulo
18 de março
Local: Audio (Av. Francisco Matarazzo, 694 – Barra Funda, São Paulo – SP) Horário: 23h Abertura dos portões às 20h
Rio de Janeiro 19 de março
Local: Sacadura 154 (R. Sacadura Cabral, 154 – Saúde, Rio de Janeiro – RJ) Horário: 23h Abertura dos portões: 20h Ingressos
Jungle em sua formação para shows – foto: divulgação
Show online
Nesta sexta-feira, às 20h, Morgana Moreno e Marcelo Rosário apresentam o álbum Nascente em show de lançamento transmitido online. A exibição, completamente gratuita, está programada para acontecer no YouTube do duo, diretamente da Sala do Coro, no Teatro Castro Alves. O bandolinista Armandinho Macêdo faz participação especial trazendo releituras de clássicos do choro: Odeon, de Ernesto Nazareth, Noites Cariocas e Santa Morena, de Jacob do Bandolim, e Lamentos, de Pixinguinha.
Por meio de suas composições, Morgana e Marcelo fazem referência à diversidade dos ritmos brasileiros, incorporando outros gêneros que os influenciaram durante suas formações e vivências artísticas. Entre eles, a música clássica e o jazz. Foto: Caio Lírio
Chico César
Duas gerações da música nordestina se encontram na Casa Natura Musical dia 20 de março, domingo, 19h: o cantor e compositor paraibano Chico César e o pianista pernambucano Amaro Freitas apresentam as músicas do primeiro álbum do artista paraibano, intitulado Aos Vivos (1995), além de canções da trajetória de ambos.
Classificação indicativa: 16 anos Duração estimada: 90 minutos
CASA NATURA MUSICAL Rua Artur de Azevedo, 2134, Pinheiros, São Paulo
Chico César. Foto divulgação
Bárbara Eugênia
Ao mesmo tempo em que a cantora, compositora e produtora Bárbara Eugênia sai em turnê para promover o álbum “Crashes n’ Crushes“, o artista indie português David Santos, conhecido por seu projeto solo Noiserv e peça importante na gravação do disco de Bárbara, se apresenta no Brasil pela primeira vez.
Noiserv faz sua estreia em palcos nacionais dia 22 de março, no Centro da Terra (SP) e dia 27 toca no Rio de Janeiro, na Audio Rebel, na mesma noite em que Bárbara Eugênia apresenta sua persona retrô futurista, DJane Fonda, num show com criações próprias e também versões de grandes sucessos num formato minimalista.
Bárbara Eugênia fará o lançamento de “Crashes n’ Crushes” no Rio, no Galpão Ladeira das Artes, dia 26, e se apresenta em São Paulo, no Studio SP, dia 31 de março. Noiserv participa das duas apresentações e, em São Paulo, ela também contará com a presença de Filipe Catto.
Bárbara Eugênia. Foto Debby Gram
Vanessa Bumagny mostra o álbum Cinema Apocalipse, quarto trabalho da carreira que já soma 30 anos, ao vivo neste domingo 19 de março, no Sesc Pompeia, em São Paulo. Depois de dançar entre o bolero e o arrocha nas já mostradas faixas Quem Ama Sofre, parceria com Luiz Tatit, e Cinema Ilusão, que ganhou videoclipe e tem co autoria com Zeca Baleiro e que tem vozes de Zeca e Chico César; expor seu medo e incerteza em Canção para Ninar o Apocalipse e expressar sua ansiedade e desejo visceral com Fome de Tudo, também com Chico César, Vanessa apresenta mais seis faixas inéditas, dentre elas A Ousadia, ao lado de Fernanda Takai. Os ingressos variam entre R$20 e R$40 e podem ser adquiridos no site do Sesc ou presencialmente nas unidades.
Serviço
Vanessa Bumagny lança Cinema Apocalipse (participação Fernanda Takai) Dia 19/03, sábado Horário: 21h Ingressos R$20 (credencial plena/trabalhador no comércio e serviços matriculado no Sesc e dependentes), R$20 (pessoas com +60 anos, estudantes e professores da rede pública de ensino) e R$40 (inteira). Sesc Pompeia: Rua Clélia, 93 – Água Branca, São Paulo Classificação indicativa: 12 anos
Vanessa Bumagny. Foto Vanessa Curci
Sesc Pompeia
Eleito um dos melhores discos de 2021 por veículos especializados e vencedor do Prêmio Arcanjo de Cultura, Kwarahy Tazyr, novo trabalho da rapper Kaê Guajajara, ganha o palco do Sesc Pompeia, em São Paulo, no dia 20/03 (domingo). Considerado o primeiro álbum visual feito por um indígena do Brasil, o disco trouxe o flow da artista para refletir sobre as condições de vida dos indígenas urbanos no país.
Além de rapper, Kaê Guajajara é cantora, compositora, escritora, atriz, arte educadora e ativista. A multi artista faz de sua obra uma oportunidade de mais pessoas indígenas se reconhecerem fora da identidade colonial, e também oferece aos brasileiros um caminho para a empatia com os povos originários, que denunciam continuamente o racismo e a exploração que sofrem. Para presença no show, é indispensável a apresentação do esquema vacinal completo e o uso de máscara dentro da casa. O evento acontece no Sesc Pompeia e tem ingressos entre R$20 e R$40.
Serviço
Data: 20/03/2022 (domingo) Horário: 18h Local: Teatro Sesc Pompeia Endereço: R. Clélia, 93 – Água Branca, São Paulo – SP Ingressos: R$20 (credencial plena e meia entrada); R$40 (inteira) Duração: 90 minutos Classificação: Livre
Kaê. Foto Annelize Tozetto
Exposição
A LONA Galeria exibe a mostra Sobre monstros, que reúne trabalhos de cinco artistas e uma dupla, na Barra Funda, em São Paulo. A exposição gratuita tem curadoria de Sylvia Werneck, que convidou os artistas Gabriel Pessoto e Gabriel Torggler, representados pela LONA, a indicarem artistas cuja produção dialogasse com a deles em termos conceituais ou formais. O conjunto traz representações múltiplas que se revelam em desenhos, pinturas, obras têxteis e instalações. A mostra pode ser visitada até o dia 7 de maio.
Local: Rua Brigadeiro Galvão, 990 Abertura: 12/3/22, às 13h Entrada gratuita Encerramento: 7/5/2022 Horário de Visitação: de quarta-feira a sábado, das 13h às 17h
Distorções Análogas Na Língua e na Faca. Foto divulgação.
Pint Poesia Day
Escrita ao vivo, verso feito na hora, texto para levar como lembrança para casa. No mês das mulheres, a ação de flash poesia, criada pelas Manas Escritas, aterrissa na Cervejaria Landel, no próximo sábado, dia 19, a partir das 18h, no evento, pensado e organizado de forma coletiva, Pint Poesia Day. Para temperar e acompanhar as palavras que vão sair direto dos pulsos das irmãs, Lívia Mota e Natália Moreti, o encontro vai contar com trilha sonora e repertório da cantora Maya e, claro, cervejas artesanais das cobiçadas torneiras da Landel.
Quem passar pelo Pint Poesia Day poderá viver essa experiência da poesia feita na hora, degustando as várias opções de cervejas artesanais e de fabricação própria direto das torneiras da Landel, além de curtir um repertório especialmente preparada pela Maya, que passeia pelos clássicos Bon Jovi, AC/DC, Aerosmith, Queen; rock 90′ de Foo Fighters, Oasis, Red Hot Chili Peppers até chegar aos hits que invadiram a rádio nos anos 2000.
Serviço:
Pint Poesia Day | encontro de flash poesia | música | cerveja Quando: dia 19 de março (sábado) Que horas: a partir das 18h Onde: Cervejaria Landel | Rua Dr. Oswaldo Cruz, 607 – Taquaral | Campinas – SP Flash poesia aplicada em peças de pinus: R$40
Manas Escritas. Lívia e Natália.. Foto divulgação
Curta Music Non Stop no Facebook
Amanda Sousa
Amanda Sousa é mãe, feminista, tem 30 anos e é formada em Comunicação Social. Natural de São Paulo, atualmente mora em Jundiaí. É apaixonada por música desde que se entende por gente. Vai do punk ao pop, gosta de descobrir sons em todas as vertentes.
We would love to thank the author of this write-up for this amazing content
";}s:7:"summary";s:646:"Curta Music Non Stop no Facebook Tributo a Sarajevo A Sarayevo, rolê mais underground de São Paulo deixou muitas saudades e trouxe muitas alegrias. E, após 10 anos fora do ar, vai rolar um tributo à festa e esse reencontro promete ser épico! Bandas e DJs que se apresentavam no famoso Sarajevo da Rua Augusta ... Read more";s:12:"atom_content";s:25073:"
Curta Music Non Stop no Facebook
Tributo a Sarajevo
A Sarayevo, rolê mais underground de São Paulo deixou muitas saudades e trouxe muitas alegrias. E, após 10 anos fora do ar, vai rolar um tributo à festa e esse reencontro promete ser épico! Bandas e DJs que se apresentavam no famoso Sarajevo da Rua Augusta vão se reunir em um sunset de esquentar o coração com muita música e diversão. O evento será realizado neste sábado, dia 19 de março, a partir das 12h, seguindo todos os protocolos de segurança, portanto não esqueça sua máscara e carteirinha de vacinação.
A festa já começa às 12h para quem quiser chegar e aproveitar um almoço no restaurante dentro de um vagão de trem. Vai rolar também uma visita gratuita ao Museu da Imigração e passeio de Maria Fumaça (R$20 estudante, professores e idosos R$25 Inteira). Adquira o seu ingresso antecipado aqui por R$20. No portão o valor vai para R$40. Já a partir das 16h, o acesso para palco, pista e feira mix será aberto.
Augusta1385 – Tributo a Sarajevo 19 de Março de 2022 Nos Trilhos – Rua Visconde de Parnaíba nº1253 Mooca – São Paulo
A Jungle vem ao Brasil pela segunda vez para uma apresentação na Audio, em São Paulo nesta sexta, 19 e no Sacadura, no Rio (sábado, 20). O debut da banda no país tropical foi em 2015, quando tocaram no Lollapalooza aqui na cidade concreto e no Circo Voador, no Rio.
São Paulo
18 de março
Local: Audio (Av. Francisco Matarazzo, 694 – Barra Funda, São Paulo – SP) Horário: 23h Abertura dos portões às 20h
Rio de Janeiro 19 de março
Local: Sacadura 154 (R. Sacadura Cabral, 154 – Saúde, Rio de Janeiro – RJ) Horário: 23h Abertura dos portões: 20h Ingressos
Jungle em sua formação para shows – foto: divulgação
Show online
Nesta sexta-feira, às 20h, Morgana Moreno e Marcelo Rosário apresentam o álbum Nascente em show de lançamento transmitido online. A exibição, completamente gratuita, está programada para acontecer no YouTube do duo, diretamente da Sala do Coro, no Teatro Castro Alves. O bandolinista Armandinho Macêdo faz participação especial trazendo releituras de clássicos do choro: Odeon, de Ernesto Nazareth, Noites Cariocas e Santa Morena, de Jacob do Bandolim, e Lamentos, de Pixinguinha.
Por meio de suas composições, Morgana e Marcelo fazem referência à diversidade dos ritmos brasileiros, incorporando outros gêneros que os influenciaram durante suas formações e vivências artísticas. Entre eles, a música clássica e o jazz. Foto: Caio Lírio
Chico César
Duas gerações da música nordestina se encontram na Casa Natura Musical dia 20 de março, domingo, 19h: o cantor e compositor paraibano Chico César e o pianista pernambucano Amaro Freitas apresentam as músicas do primeiro álbum do artista paraibano, intitulado Aos Vivos (1995), além de canções da trajetória de ambos.
Classificação indicativa: 16 anos Duração estimada: 90 minutos
CASA NATURA MUSICAL Rua Artur de Azevedo, 2134, Pinheiros, São Paulo
Chico César. Foto divulgação
Bárbara Eugênia
Ao mesmo tempo em que a cantora, compositora e produtora Bárbara Eugênia sai em turnê para promover o álbum “Crashes n’ Crushes“, o artista indie português David Santos, conhecido por seu projeto solo Noiserv e peça importante na gravação do disco de Bárbara, se apresenta no Brasil pela primeira vez.
Noiserv faz sua estreia em palcos nacionais dia 22 de março, no Centro da Terra (SP) e dia 27 toca no Rio de Janeiro, na Audio Rebel, na mesma noite em que Bárbara Eugênia apresenta sua persona retrô futurista, DJane Fonda, num show com criações próprias e também versões de grandes sucessos num formato minimalista.
Bárbara Eugênia fará o lançamento de “Crashes n’ Crushes” no Rio, no Galpão Ladeira das Artes, dia 26, e se apresenta em São Paulo, no Studio SP, dia 31 de março. Noiserv participa das duas apresentações e, em São Paulo, ela também contará com a presença de Filipe Catto.
Bárbara Eugênia. Foto Debby Gram
Vanessa Bumagny mostra o álbum Cinema Apocalipse, quarto trabalho da carreira que já soma 30 anos, ao vivo neste domingo 19 de março, no Sesc Pompeia, em São Paulo. Depois de dançar entre o bolero e o arrocha nas já mostradas faixas Quem Ama Sofre, parceria com Luiz Tatit, e Cinema Ilusão, que ganhou videoclipe e tem co autoria com Zeca Baleiro e que tem vozes de Zeca e Chico César; expor seu medo e incerteza em Canção para Ninar o Apocalipse e expressar sua ansiedade e desejo visceral com Fome de Tudo, também com Chico César, Vanessa apresenta mais seis faixas inéditas, dentre elas A Ousadia, ao lado de Fernanda Takai. Os ingressos variam entre R$20 e R$40 e podem ser adquiridos no site do Sesc ou presencialmente nas unidades.
Serviço
Vanessa Bumagny lança Cinema Apocalipse (participação Fernanda Takai) Dia 19/03, sábado Horário: 21h Ingressos R$20 (credencial plena/trabalhador no comércio e serviços matriculado no Sesc e dependentes), R$20 (pessoas com +60 anos, estudantes e professores da rede pública de ensino) e R$40 (inteira). Sesc Pompeia: Rua Clélia, 93 – Água Branca, São Paulo Classificação indicativa: 12 anos
Vanessa Bumagny. Foto Vanessa Curci
Sesc Pompeia
Eleito um dos melhores discos de 2021 por veículos especializados e vencedor do Prêmio Arcanjo de Cultura, Kwarahy Tazyr, novo trabalho da rapper Kaê Guajajara, ganha o palco do Sesc Pompeia, em São Paulo, no dia 20/03 (domingo). Considerado o primeiro álbum visual feito por um indígena do Brasil, o disco trouxe o flow da artista para refletir sobre as condições de vida dos indígenas urbanos no país.
Além de rapper, Kaê Guajajara é cantora, compositora, escritora, atriz, arte educadora e ativista. A multi artista faz de sua obra uma oportunidade de mais pessoas indígenas se reconhecerem fora da identidade colonial, e também oferece aos brasileiros um caminho para a empatia com os povos originários, que denunciam continuamente o racismo e a exploração que sofrem. Para presença no show, é indispensável a apresentação do esquema vacinal completo e o uso de máscara dentro da casa. O evento acontece no Sesc Pompeia e tem ingressos entre R$20 e R$40.
Serviço
Data: 20/03/2022 (domingo) Horário: 18h Local: Teatro Sesc Pompeia Endereço: R. Clélia, 93 – Água Branca, São Paulo – SP Ingressos: R$20 (credencial plena e meia entrada); R$40 (inteira) Duração: 90 minutos Classificação: Livre
Kaê. Foto Annelize Tozetto
Exposição
A LONA Galeria exibe a mostra Sobre monstros, que reúne trabalhos de cinco artistas e uma dupla, na Barra Funda, em São Paulo. A exposição gratuita tem curadoria de Sylvia Werneck, que convidou os artistas Gabriel Pessoto e Gabriel Torggler, representados pela LONA, a indicarem artistas cuja produção dialogasse com a deles em termos conceituais ou formais. O conjunto traz representações múltiplas que se revelam em desenhos, pinturas, obras têxteis e instalações. A mostra pode ser visitada até o dia 7 de maio.
Local: Rua Brigadeiro Galvão, 990 Abertura: 12/3/22, às 13h Entrada gratuita Encerramento: 7/5/2022 Horário de Visitação: de quarta-feira a sábado, das 13h às 17h
Distorções Análogas Na Língua e na Faca. Foto divulgação.
Pint Poesia Day
Escrita ao vivo, verso feito na hora, texto para levar como lembrança para casa. No mês das mulheres, a ação de flash poesia, criada pelas Manas Escritas, aterrissa na Cervejaria Landel, no próximo sábado, dia 19, a partir das 18h, no evento, pensado e organizado de forma coletiva, Pint Poesia Day. Para temperar e acompanhar as palavras que vão sair direto dos pulsos das irmãs, Lívia Mota e Natália Moreti, o encontro vai contar com trilha sonora e repertório da cantora Maya e, claro, cervejas artesanais das cobiçadas torneiras da Landel.
Quem passar pelo Pint Poesia Day poderá viver essa experiência da poesia feita na hora, degustando as várias opções de cervejas artesanais e de fabricação própria direto das torneiras da Landel, além de curtir um repertório especialmente preparada pela Maya, que passeia pelos clássicos Bon Jovi, AC/DC, Aerosmith, Queen; rock 90′ de Foo Fighters, Oasis, Red Hot Chili Peppers até chegar aos hits que invadiram a rádio nos anos 2000.
Serviço:
Pint Poesia Day | encontro de flash poesia | música | cerveja Quando: dia 19 de março (sábado) Que horas: a partir das 18h Onde: Cervejaria Landel | Rua Dr. Oswaldo Cruz, 607 – Taquaral | Campinas – SP Flash poesia aplicada em peças de pinus: R$40
Manas Escritas. Lívia e Natália.. Foto divulgação
Curta Music Non Stop no Facebook
Amanda Sousa
Amanda Sousa é mãe, feminista, tem 30 anos e é formada em Comunicação Social. Natural de São Paulo, atualmente mora em Jundiaí. É apaixonada por música desde que se entende por gente. Vai do punk ao pop, gosta de descobrir sons em todas as vertentes.
We would love to thank the author of this write-up for this amazing content
